§ 7.
(1) Jednání řídí se před senátem v Praze jazykem československým a před senátem ve Vídni jazykem německým. Těmito jazyky prohlašují se i rozsudky a usnesení. Jinak lze před oběma senáty slovem i písmem používati obou těchto jazyků.
(2) Písemnostem, předloženým pro účely důkazní, které jsou sepsány v jazyku jiném než československém nebo německém, jest připojiti ověřený překlad do jednacího jazyka, jestliže a pokud to předseda nařídí.