§ 17.
(1) Každý žalobce a stěžovatel složí jistotu za soudní poplatky ve výši 3% ceny, již má pro něho předmět sporu dle učiněného návrhu. Zákonné nebo smluvené úroky se započítají do základu pro vyměření. Jakmile podle tohoto základu pro vyměření bylo dosaženo částky pro rakouské strany šilinků 2.000 - a pro československé strany částky Kč 10.000 -, jest z další částky řečené ceny sporu vyměřiti žalobní jistotu pouze 1 1/2%. Žalobní jistota činí však pro rakouské strany nejméně šilinků 40.- a pro československé nejméně Kč 200.-. Jistotu předpisuje předseda senátu, jemuž právní věc připadá (§ 6). Pro složení jistoty budiž stanovena neprodlužitelná lhůta 30 dnů. Jistotu jest složiti dle toho, připadla-li věc československému nebo rakouskému senátu, buď u zúčtovacího místa v Praze (Zemská banka v Praze II., Příkopy), buď u rakouského zúčtovacího místa ve Vídni (I., Biberstraβe 16) pro účet rozhodčího soudu.
(2) Nebyla-li jistota ve stanovené lhůtě dána, pokládá se za to, že žaloba nebo stížnost nebyly podány.
(3) Zúčtovací a odúčtovací místa (čl. 13 dohody z 12. července 1924, č. 60 čsl. Sb. z. a n. a č. 94, r. Sp. z.) nejsou povinna dáti jistotu.
(4) Těchto ustanovení jest obdobně použíti na vedlejší intervenienty (§ 19, odst. 2.).