§ 13
Standard zachování krajinných prvků
(1) Žadatel zajistí ochranu krajinného prvku nebo krajinného prvku neevidovaného v evidenci využití půdy před zrušením a poškozením tak, aby nedošlo
a) ke snížení výměry nebo poškození vegetačního, skalnatého nebo kamenného krytu krajinného prvku,
b) k provádění odvodňovacích operací,
c) k provádění navážky zeminy nebo uskladňování organického materiálu,
d) k mechanickému poškození nadzemní nebo podzemní části dřevin kromě postupů, které jsou v souladu s vyhláškou o ochraně dřevin a povolování jejich kácení,
e) k aplikaci hnojiv, s výjimkou pobytu zvířat, aplikaci přípravků na ochranu rostlin a upravených kalů,
f) ke vzniku cesty, nebo
g) k poškození dřevinné vegetace při přejezdu techniky.
(2) Běžné obhospodařování a využívání plochy krajinného prvku se nepovažuje za zrušení, poškození nebo využití k produkci, přičemž za běžné obhospodařování a využívání, které probíhá v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, se považuje
a) zpřístupnění pro průchod či odpočinek hospodářských zvířat včetně extenzivní pastvy a ponechání nedopasků, které jsou v případě krajinného prvku mokřad podmíněny souhlasem orgánu ochrany přírody,
b) pohyb osob, včetně výskytu pěšin,
c) přejezd techniky,
d) seč, pokud je provedena nejvýše jednou ročně a posečená biomasa je odklizena, nestanoví-li orgán ochrany přírody jinak, a
e) další zásahy se souhlasem orgánu ochrany přírody.
(3) Za zrušení nebo poškození krajinného prvku se nepovažuje postup v rámci stanovené údržby krajinného prvku v souladu s § 24d nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.