Článek 8
1. Je-li zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem se sídlem na území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany za účelem výkonu práce pro téhož zaměstnavatele, vztahují se na něj až do konce 36. kalendářního měsíce po tomto vyslání právní předpisy první smluvní strany tak, jako by byl ještě zaměstnán na jejím území.
2. Cestující personál zaměstnaný dopravními podniky nebo leteckými podniky a pracující na územích obou smluvních stran bude podléhat právním předpisům smluvní strany, na jejímž území má podnik sídlo. Nicméně, jestliže zaměstnanec bydlí na území druhé smluvní strany, bude podléhat právním předpisům této smluvní strany.
3. Za zaměstnance vyslaného na území druhé smluvní strany ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2 se nepovažuje zaměstnanec, který na území druhé smluvní strany bydlí.
4. Státní úředníci a osoby za takové považované vyslaní jednou smluvní stranou na území druhé smluvní strany podléhají právním předpisům vysílající smluvní strany.
5. Posádka námořní lodi a další osoby zaměstnané na námořní lodi trvale podléhají právním předpisům smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje. Nicméně, osoba zaměstnaná na palubě lodi plující pod vlajkou jedné smluvní strany, která je placena se zřetelem ke svému zaměstnání u podniku majícího své hlavní místo podnikání nebo u osoby mající bydliště na území druhé smluvní strany, bude podléhat právním předpisům posledně uvedené smluvní strany. Druhá věta se použije také tehdy, pluje-li loď pod vlajkou třetí země, ale posádka je placena podnikem majícím hlavní místo podnikání nebo osobou bydlící v jedné ze smluvních stran.