Článek 37
1. Má-li osoba - které přísluší podle právních předpisů jedné ze smluvních stran dávky za škodu, která vznikla na území druhé smluvní strany, podle jejích právních předpisů - nárok na náhradu škody proti třetí osobě, přechází nárok na náhradu škody na nositele první smluvní strany povinné k placení dávek podle právních předpisů pro ni platných; druhá smluvní strana tento přechod nároku uzná.
2. Mají-li vůči třetí osobě při použití odstavce 1 tohoto článku nárok na náhrady na základě téhož případu utrpěné škody nositelé obou smluvních stran, jsou pak spoluvěřiteli. Třetí osoba může nároky přenesené podle odstavce 1 uspokojit vůči oběma nositelům platbou jednomu z nich. Ve vztahu mezi sebou jsou nositelé povinni k dílčímu vzájemnému vyrovnání v poměru podle výše dávek, které mají poskytovat.