Článek 19
1. Jestliže občan jedné ze smluvních stran nebo osoba uvedená v článku 3 písm. b) až d) této smlouvy je pojištěna v Izraeli alespoň dvanáct po sobě jdoucích měsíců, ale nemá potřebnou izraelskou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod nebo důchod pozůstalých, budou vzaty v úvahu doby pojištění získané podle právních předpisů České republiky, pokud se nepřekrývají s izraelskými dobami pojištění. V úvahu nebudou brány doby pojištění získané podle právních předpisů druhé smluvní strany před 1. dubnem 1954.
2. Jestliže poživatel nebo jeho pozůstalý získal nárok na dávku sečtením dob pojištění získaných podle právních předpisů obou smluvních stran, příslušný izraelský nositel stanoví dávku následovně:
a) Izraelská dávka, jež by měla být vyplácena osobě, která získala potřebné doby pojištění podle izraelských právních předpisů, bude vzata v úvahu jako teoretická částka.
b) Na základě shora uvedené teoretické částky nositel vypočítá dílčí dávku vyplácenou podle poměru délky izraelských dob pojištění, které osoba získala podle izraelských právních předpisů, a úhrnu všech dob pojištění získaných podle právních předpisů obou smluvních stran.
3. Podmínkou nároku na starobní důchod bude bydliště oprávněného v Izraeli nebo v České republice bezprostředně před dosažením věku potřebného pro nárok na starobní důchod.
4. Podmínkou nároku na důchod pozůstalého bude bydliště oprávněného a zemřelého v době smrti v Izraeli nebo v České republice, nebo že zemřelý pobíral starobní důchod bezprostředně před svou smrtí.
5. Odborná příprava a podpůrné dávky pro vdovy a sirotky náleží osobám uvedeným v odstavci 1, pouze jestliže bydlí v Izraeli, a po dobu, po kterou se v Izraeli skutečně zdržují.