Článek 3
Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
1. Žádná smluvní strana nepodrobí na svém území investice a výnosy investorů druhé smluvní strany zacházení, které je méně příznivé než to, které poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu.
2. Žádná smluvní strana nepodrobí na svém území investory druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicemi a výnosy, zacházení, které je méně příznivé než to, které poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany prospěch plynoucí z jakéhokoli zacházení, výhod nebo výsad vyplývajících z:
a) jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění nebo jakéhokoli domácího zákonodárství týkajícího se zcela nebo převážně zdanění; nebo
b) jakékoli existující nebo budoucí celní, hospodářské nebo měnové unie, dohody o zóně volného obchodu nebo jakékoli podobné mezinárodní dohody, jejichž členem smluvní strana je nebo se může stát.