Čl. 12
Úroky
1. Úroky plynoucí z jednoho smluvního státu a vyplácené osobě mající domicil v druhém smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto druhém státě.
2. Výraz "úroky", použitý v tomto článku, označuje příjmy z veřejných dluhopisů, obligací opatřených i neopatřených hypotekární zárukou nebo klauzulí o účasti na zisku a z pohledávek jakékoli povahy, právě tak jako všechny jiné výtěžky postavené daňovými předpisy státu, z kterého příjmy plynou, na roveň příjmům z půjček.
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí tehdy, jestliže příjemce úroků, který má domicil v jednom smluvním státě, má v druhém smluvním státě, z něhož plynou úroky, stálou provozovnu, k níž se váže ve skutečnosti pohledávka, která je zdrojem úroků. V tomto případě se aplikují ustanovení článku 7.
4. Soudí se, že úroky mají zdroj v určitém smluvním státě, je-li dlužníkem tento stát sám, místní korporace nebo osoba mající domicil v tomto státě. Jestliže však dlužník úroků, nehledě na to, má-li či nemá-li domicil v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, pro kterou byla sjednána půjčka poskytující úrok a která nese ke své tíži tyto úroky, předpokládá e , že zmíněné úroky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
5. Jestliže v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi dlužníkem a věřitelem, nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, částka placených úroků, se zřetelem k pohledávce, pro kterou jsou uhrazovány, přesahuje částku, kterou by byl smluvil dlužník s věřitelem, kdyby nebylo podobných vztahů, aplikují se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji přesahuje, zůstává v tomto případě podrobena sani podle právních předpisů každého smluvního státu a podle jiných ustanovení této smlouvy.