§ 2b
Psychologická, speciálně pedagogická a logopedická diagnostika
(1) Školská poradenská zařízení volí postupy, nástroje a metody odpovídající účelu vyšetření, vycházející z aktuálního stavu poznatků příslušné vědní disciplíny a v souladu s těmito poznatky s nimi pracují; v případě zásadních rozhodnutí z hlediska vzdělávacích potřeb je nutné rozhodnutí založit na využití několika postupů.
(2) Postupy, nástroje a metody psychologické, speciálně pedagogické nebo logopedické diagnostiky musí být standardizované. Není-li to možné, volí poradenská zařízení ty postupy, nástroje a metody, které mají prokazatelný přínos pro diagnosticko-intervenční péči ve vzdělávání žáka a slouží k zjištění vzdělávacích potřeb žáka a uzpůsobení postupů práce s ním, a to ve školním i domácím prostředí.
(3) Je-li pro poskytování poradenských služeb nutné lékařské posouzení zdravotního stavu žáka nebo posouzení jiným odborníkem, pak se k závěrům tohoto posouzení vždy přihlíží.