3.1.2.3
Vypočtou se relativní rozdíly měření demagnetovací křivky B-H etalonových vzorků (příslušejících ke zkoušené měřicí sestavě) zkoušenou měřicí sestavou a etalonovou měřicí sestavou v % jako minimální normované vzdálenosti i-tého bodu
(B ,H )
i i
charakteristiky zjištěné měřením zkoušenou měřicí sestavou od charakteristiky určené měřením téhož etalonového vzorku etalonovou měřicí sestavou podle rovnice (10), (11) nebo (12):
2
δ = δ . 100 / √ (1 + [H / B ) . (dB / dH) ] ) =
ai Bi i i i
2 2
= ΔB . 100 / √ (B + [H . (dB/dH) ] ) (10)
i i i i
-1 2
δ = δ . 100 / √ (1 + [ (B /H ) . (dB/dH) ] ) =
ai Hi i i i
2 -1 2
= ΔH . 100 / √ ( H + [B . (dB/dH) ] ) (11)
i i i i
2 2
δ = δ . |δ | . 100 / √ (δ + δ ) =
ai Bi Hi Bi Hi
2 2 2 2
= ΔB . |ΔH | . 100 / √ (ΔB . H + ΔH . B ) (12)
i i i i i i
kde odmocniny se berou jen kladné a kde
δ = (B - B' ) / |B | = ΔB / |B |, (13)
Bi i i i i i
ΔB = B - B', (14)
i i i
δ = (H - H') / |H | = ΔH / |H |, (15)
Hi i i i i i
ΔH = H - H', (16)
i i i
(dB/dH )
i
je směrnice tečny křivky dané měřením etalonového vzorku etalonovou měřicí sestavou v bodě
(H , B'),
i i
H a B
i i
jsou hodnoty intenzity magnetického pole respektive magnetické indukce i-tého bodu charakteristiky etalonového vzorku měřené zkoušenou měřicí sestavou,
B'
i
je hodnota magnetické indukce odečtená na charakteristice měřené etalonovou měřicí sestavou pro hodnotu
H
i,
H'
i
je hodnota intenzity magnetického pole odečtená na charakteristice měřené etalonovou měřicí sestavou pro hodnotu
B .
i
Pokud se měří místo demagnetovací křivky B-H demagnetovací křivka J-H, je postup obdobný, vypočtou se relativní rozdíly
δ
ai
podle rovnic (10) až (16), kde však značka B je vždy nahrazena značkou J, to znamená, že magnetická indukce B je vždy nahrazena odpovídající hodnotou magnetické polarizace J.
Relativní rozdíly měření demagnetovací křivky B-H nebo demagnetovací křivky J-H
δ
ai
musí být menší než 4 % pro všechny body měření demagnetovací křivky etalonových vzorků v rámci této zkoušky.