1 Terminologie
1.1 Měřicí sestava se používá pro měření magnetických charakteristik magnetů v uzavřeném magnetickém obvodu, to je statické hraniční hysterezní smyčky (celé nebo její části ve II. kvadrantu označované demagnetovací křivka) a jejích význačných bodů. Skládá se z přístrojů a zařízení specifikovaných v bodu 2.1 a 2.2.
1.2 Etalonový vzorek magnetických charakteristik magnetu (dále jen "etalonový vzorek") příslušející měřicí sestavě je vzorek splňující požadavky této vyhlášky a používaný výhradně k metrologické návaznosti měřicí sestavy.
1.3 Etalonová měřicí sestava je měřicí sestava podle bodu 1.1, která je v držení metrologické instituce, je dlouhodobě sledovaná a prostřednictvím etalonových vzorků mezinárodně porovnaná.
1.4 Měření charakteristik magnetů podle této normy se týká měření závislosti jak magnetické indukce B, tak magnetické polarizace J na intenzitě magnetického pole H. Tyto veličiny spolu souvisí podle rovnice:
B = μ H + J, (1)
0
kde
B je magnetická indukce v T,
-7
μ je magnetická konstanta 4π . 10 v H/m,
0
H je intenzita magnetického pole v A/m,
J je magnetická polarizace v T.
1.5 Remanence
B
r
je hodnotou magnetické indukce nebo magnetické polarizace na demagnetovací křivce pro nulovou hodnotu intenzity magnetického pole.
1.6 Koercivita
H
cB
(koercivita vztažená k magnetické indukci) je hodnota intenzity magnetického pole daná průsečíkem demagnetovací křivky a přímky B = 0.
1.7 Koercivita
H
cJ
(koercivita vztažená k magnetické polarizaci) je hodnota intenzity magnetického pole daná průsečíkem demagnetovací křivky a přímky J = 0.
1.8 Maximální součin
(BH)
max
je maximální hodnota součinu odpovídajících hodnot B a H na demagnetovací křivce.