Článek 4
Určení a provozní oprávnění
(1) Každá smluvní strana bude mít právo, prostřednictvím svého leteckého úřadu, písemně určit druhé smluvní straně nejvýše dva letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách a odvolat nebo změnit toto určení.
(2) Po obdržení tohoto určení druhá smluvní strana udělí bez prodlení, podle ustanovení odstavců 3 a 4 tohoto článku, určenému leteckému podniku potřebná provozní oprávnění.
(3) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad běžně a přiměřeně uplatňuje na provoz mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy.
(4) Každá smluvní strana bude mít právo odmítnout udělení provozního oprávnění uvedeného v odstavci 2 tohoto článku nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určeným leteckým podnikem, kdykoli řečená smluvní strana nemá důkaz, že podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku náleží druhé smluvní straně nebo občanům jejího státu.
(5) Jakmile byl letecký podnik takto určen a oprávněn, může začít provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik vyhoví, plně nebo částečně, platným ustanovením této dohody.