§ 39
(1) Jestliže je jen jeden dědic, potvrdí mu státní notářství, že nabyl dědictví.
(2) Je-li několik dědiců a vypořádají-li se u státního notářství mezi sebou o dědictví dohodou, schválí státní notářství dohodu, jestliže neodporuje zákonu nebo zájmu společnosti.
(3) Nedošlo-li k dohodě nebo nebyla-li státním notářstvím schválena, provede státní notářství vypořádání mezi dědici a rozhodne o tom, co který z dědiců nabyl; za souhlasu věřitelů, jichž se vypořádání týká, rozhodne též o tom, které dluhy a jakým způsobem jednotliví dědici uhradí. Přitom může též určit povinnost dědiců vyplatit částky potřebné k vypořádání dědictví. Státní notářství může provést vypořádání také tak, že dědictví nebo jeho část prodá; přitom postupuje u nemovitostí přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí a u movitých věcí přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí při výkonu rozhodnutí soudem.
(4) Je-li předmětem dědictví zemědělský podnik nebo zemědělská anebo lesní půda, vede státní notářství za součinnosti místního národního výboru dědice k takové dohodě, která by nejlépe vyhovovala potřebám zemědělské (lesní) výroby. Jestliže by k takové dohodě nedošlo, rozhodne státní notářství o vypořádání mezi dědici podle téže zásady.