Článek 1
Doručení spisů ve věcech civilních nebo obchodních, které jsou určeny osobám nalézajícím se v cizině, se vykonávají ve smluvních státech na žádost konzula státu dožadujícího adresovanou orgánu označenému státem dožádaným. Žádost obsahující označení orgánu, od něhož pochází doručovaný spis, jméno a postavení stran, adresu příjemce, povahu spisu, o nějž jde, musí být sepsána v jazyku dožádaného orgánu. Tento orgán zašle konzulovi listinu prokazující doručení nebo označující skutečnost, která doručení zabránila.
Všechny závady, které by vznikly v souvislosti s konzulovou žádostí, budou řešeny diplomatickou cestou.
Každý smluvní stát může ve sdělení adresovaném ostatním smluvním státům prohlásit, že očekává, že žádost o doručení, které má být vykonáno na jeho území, obsahující údaje podle odst. 1, mu bude zaslána diplomatickou cestou.
Předchozí ustanovení nevylučují, aby se dva smluvní státy dohodly, že připouštějí přímé doručování mezi svými příslušnými orgány.