§ 9.
Propuštění z kárných pracovních táborů.
(1) Příslušníci kárných pracovních táborů budou propuštěni, stanou-li se tělesně nebo duševně nezpůsobilými k pobytu v kárném pracovním táboru.
(2) Příslušníci kárných pracovních táborů mohou býti propuštěni po dovršení povinné doby pobytu v kárném pracovním táboru (§ 6); byli-li však během této doby soudně nebo opětovně kázeňsky trestáni, mohou býti propuštěni nejdříve po uplynutí 6 týdnů po odpykání posledního trestu. O propuštění podle tohoto odstavce rozhoduje velitelství kárného pracovního táboru.
(3) Příslušníci kárných pracovních táborů, propuštění podle odstavce 2, jakož i všichni příslušníci kárného pracovního táboru při jeho zrušení mohou býti zařaděni do nejbližšího pracovního útvaru, zřízeného podle vládního nařízení č. 223/1938 Sb. z. a n.
(4) O propuštění vydá velitelství kárného pracovního táboru osvědčení, které je zároveň průkazem pro bezplatnou jízdu po železnici do sídla pracovního útvaru nebo do místa bydliště propuštěného.