§ 19
Přeprava autobusových zásilek
(1) Dopravce může ve vyhlášených přepravních podmínkách stanovit, že při přepravě veřejnou linkovou dopravou s výjimkou městské autobusové dopravy přijímá k přepravě zásilky, které naplňují znaky cestovních zavazadel, ale s nimiž se osoby podávající je k přepravě zároveň nepřepravují, (dále jen "autobusové zásilky").
(2) Autobusové zásilky lze k přepravě přijmout, jen pokud tím není omezena přeprava cestujících a jejich zavazadel a není-li ohrožena bezpečnost cestujících a bezpečnost provozu. Jako autobusové zásilky nelze přepravovat nebezpečné věci. Autobusové zásilky nelze přepravovat v městské autobusové dopravě.
(3) Přepravní smlouva o přepravě autobusové zásilky vzniká přijetím autobusové zásilky k přepravě.
(4) Dopravce vydá odesílateli doklad o převzetí autobusové zásilky (dále jen "přepravenka"). Přepravenka musí obsahovat počet kusů, označení a případnou zvláštní povahu zásilky, která byla předána k přepravě, jméno a adresu odesílatele a příjemce, zastávku určení, datum přijetí k přepravě, obchodní jméno a sídlo nebo místo podnikání dopravce a výši zaplaceného dovozného. Přepravenka se vyhotovuje ve 3 dílech, z nichž 1 díl obdrží odesílatel, druhý příjemce a třetí zůstává dopravci.
(5) Odesílatel zajistí převzetí autobusové zásilky příjemcem v zastávce určení přímo u vozidla, a to ihned po jeho příjezdu. Dopravce vydá autobusovou zásilku v zastávce určení osobě, která se o ni přihlásí. Dopravce není povinen přezkoumávat, zda osoba, která se o autobusovou zásilku přihlásila, je příjemcem autobusové zásilky, je však oprávněn požadovat, aby osoba, která autobusovou zásilku přebírá, prokázala svoji totožnost.
(6) V ostatním platí pro přepravu autobusových zásilek přiměřeně § 15 odst. 1 a 7, § 17 a 18.