Článek 13
Poplatky za technické služby
1. Poplatky za technické služby, které mají zdroj v jednom smluvním státě a které pobírá rezident druhého smluvního státu, jenž je jejich skutečným vlastníkem, a tyto poplatky podléhají zdanění v tomto druhém státě, mohou být zdaněny v prvně zmíněném smluvním státě sazbou nepřesahující 10 procent hrubé částky poplatků za technické služby.
2. Výraz "poplatky za technické služby" použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu kterékoliv osobě, jiné než zaměstnanci osoby vyplácející poplatky, v souvislosti se službami technické, řídicí nebo poradenské povahy.
3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník poplatků za technické služby, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají poplatky za technické služby zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání a jestliže tyto poplatky za technické služby se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo k tomuto povolání. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 15 podle toho, o jaký případ jde.
4. Předpokládá se, že poplatky za technické služby mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší správní útvar, místní úřad nebo rezident tohoto státu. Pokud však plátce poplatků za technické služby, ať je rezidentem některého smluvního státu, nebo ne, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit poplatky za technické služby, a tyto poplatky za technické služby jdou k tíži takové stálé provozovny, má se za to, že tyto poplatky za technické služby mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
5. Jestliže částka poplatků za technické služby přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo které jeden i druhý udržuje s třetí osobou, z jakéhokoliv důvodu částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.