§ 31.
Zvláštní ustanovení pro dopravu mimoevropskou po moři.
a) Vystěhovalecké lodi.
Doprava po vodě smí se díti pouze loďmi pro dopravu vystěhovalců určenými a vhodnými a pro zamýšlenou plavbu úplně zařízenými, vypravenými a zásobenými. Lodi tyto musí míti na palubě lékaře, musí připouštěti rozdělení cestujících podle pohlaví a podléhati na místě odplutí policejní kontrole co do způsobilosti.
Podrobnější ustanovení o vystěhovaleckých lodích mohou býti vydána nařízením.
b) Průvodčí.
Podnikatel dopravy jest povinen na žádost ministerstva sociální péče a podle volby jeho vzíti na některou z lodí, které dopravují vystěhovalce československé státní příslušnosti, osobu pověřenou dozorem nad zachováváním ustanovení tohoto zákona a prováděcích nařízení, a to celkem dvakrát v roce.
Průvodce tyto musí podnikatel cestou tam i zpět dopravovati a stravovati jako cestující II. třídy, a to zdarma, a nevrátí-li se loď přímo do přístavu, z něhož vyplula, je povinen hraditi náklady jejich zpětné dopravy do tohoto přístavu a jejich stravování.
c) Zpětná doprava nemajetných československých příslušníků.
Podnikatel dopravy jest povinen dopraviti nemajetné československé státní příslušníky, jež československý zastupitelský úřad z nějakého důvodu pošle zpět do vlasti, za poloviční dopravné do některého přístavu evropské pevniny, československými vystěhovalci při cestách do vlasti používaného, pokud jejich počet v roce kalendářním nepřesahuje deset procent vystěhovalců československé státní příslušnosti, které dopravil do téže země v roce předcházejícím.
d) Prodej lístků k další dopravě.
Zakazuje se prodávati vystěhovalcům před přistáním v zámořském přístavu jízdní lístky pro další dopravu z přístavu toho.
Tento zákaz se však netýká smluv, jimiž se podnikatel zavazuje zároveň k další dopravě ze zámořského přístavu, kde vystěhovalec vystupuje.