Článek 11
Řešení sporu
1. V případě sporu mezi vysokými smluvními stranami týkajícího se výkladu či platnosti této úmluvy povedou vysoké smluvní strany vzájemné konzultace za účelem urovnání sporu. Tyto konzultace začnou neprodleně po písemném prohlášení o existenci sporu podle této úmluvy, které jedna vysoká smluvní strana doručí jiné vysoké smluvní straně. Vysoká smluvní strana, která činí toto písemné prohlášení o existenci sporu, neprodleně doručí kopii tohoto prohlášení depozitáři.
2. Pokud spor mezi vysokými smluvními stranami nelze vyřešit do šesti (6) měsíců od data doručení písemného prohlášení vysoké smluvní strany, která je stranou tohoto sporu, mohou vysoké smluvní strany, které jsou stranami tohoto sporu, požádat kteroukoli jinou vysokou smluvní stranu, stát, nestátní subjekt nebo mezivládní organizaci o pomoc s usnadněním urovnání sporu.
3. Pokud se ani jedna vysoká smluvní strana neobrátí o pomoc na jinou vysokou smluvní stranu, stát, nestátní subjekt či mezivládní organizaci, nebo pokud tato pomoc neusnadní urovnání sporu do šesti (6) měsíců od požádání o tuto pomoc, pak může kterákoli vysoká smluvní strana, která je stranou tohoto sporu:
a) požádat o postoupení sporu k závaznému rozhodčímu řízení, nebo
b) postoupit spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru k rozhodnutí za předpokladu, že obě vysoké smluvní strany, které jsou stranami tohoto sporu, přijaly v době podpisu, ratifikace či přistoupení k této úmluvě nebo kdykoli poté jurisdikci Mezinárodního soudního dvora v souvislosti s těmito spory.
4. V případě, že příslušné vysoké smluvní strany, které jsou stranami tohoto sporu, požádají, aby spor byl postoupen k závaznému rozhodčímu řízení, a předloží spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru k rozhodnutí, má podání k Mezinárodnímu soudnímu dvoru přednost.
5. V případě sporu mezi vysokou smluvní stranou, která žádá o telekomunikační pomoc, a nestátním subjektem či mezivládní organizací s ústředím nebo sídlem mimo území této vysoké smluvní strany, týkajícího se poskytování telekomunikační pomoci podle článku 4, může nárok nestátního subjektu či mezivládní organizace vznést přímo vysoká smluvní strana, ve které nestátní subjekt či mezivládní organizace má ústředí či sídlo, coby nárok jednoho státu vůči druhému podle tohoto článku za předpokladu, že toto vznesení nároku není neslučitelné s jakoukoli další dohodou mezi vysokou smluvní stranou a nestátním subjektem či mezivládní organizací, kterých se spor týká.
6. Při podpisu, ratifikaci, přijetí či schválení této úmluvy či přistoupení k ní může stát prohlásit, že se nepovažuje za vázaný buď jedním, nebo oběma postupy řešení sporů stanovenými v odstavci 3 shora. Ostatní vysoké smluvní strany nebudou vázány postupem řešení sporů stanoveným v odstavci 3 ve vztahu k vysoké smluvní straně, u níž je toto prohlášení v platnosti.