§ 42
(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.
(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.
(3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavce,
b) identifikační nebo rodné číslo zástavce,
c) ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet zastavených kusů tohoto cenného papíru,
d) obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavního věřitele, a
e) výši jistiny pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a dobu její splatnosti, jestliže je známá, nebo druh pohledávek, pro něž bylo zástavní právo zřízeno, maximální částku, do které může být zástavní věřitel uspokojen, a dobu trvání zástavního práva.
(4) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká registrací zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k registraci zániku zástavního práva zástavní věřitel.