§ 3.
(1) Pro obecní (městské) a obvodní lékaře, na něž by se vztahoval zákon ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb. z. a n., kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby buď před jeho účinností nebo sice po jeho účinnosti, avšak podle § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. obdobou § 13 téhož zákona, platí ode dne určeného v § 10 ustanovení §§ 2 a 3 zákona č. 105/1926 Sb. z. a n., jestliže nabyli nároku na odpočivné platy podle zákonů ze dne 13, července 1922, č. 238 Sb. z. a n. nebo č. 237 Sb. z. a n. a trvá-li tento nárok podle pensijních pravidel pro ně platných.
(2) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro lékaře, jimž přiznány odpočivné platy podle § 8, odst. 9., zákona č. 286/1922 Sb. z. a n.