§ 1.
(1) Pro státní zaměstnance uvedené v §§ 1 a 2 zákona ze dne 24. června 1926, č.103 Sb. z. a n. (platový zákon), na něž by se zákon ten vztahoval, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby buď před jeho účinností nebo sice po jeho účinnosti, avšak podle § 13 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., platí ode dne určeného v § 10 ustanovení §§ 153 až 156 a §§ 158 až 160 a §§ 162 až 164 platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., mají-li podle platných pensijních pravidel nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy.
(2) Ustanovení odst. 1. platí obdobné také pro osoby uvedené v §§ 16 a 97, odst. 2., zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb. z. a n., a platí i pro osoby uvedené v § 1, odst. 4. a 5., zákona ze dne 24. května 1928, č. 80 Sb. z. a n. Osobám, na něž se vztahovala ustanovení § 2, odst. 3 a § 5, odst. 1 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb., pokud se týče § 3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb., o nejvyšší výměře zaopatřovacích požitků podle VI. hodnostní třídy, upraví se odpočivné (zaopatřovací) platy tak, že pro určení pensijní základny neplatí uvedené omezení zákonů č. 194/1920 Sb. a 288/1924 Sb. Osobám uvedeným v § 10, odst. 2., a § 11, odst. 2., zákona č. 288/1924 Sb. z. a n. sníží se odpočivné a zaopatřovací platy o 25%, nikoli však pod nejnižší výměru vyplývající z ustanovení § 155 platového zákona.
(3) Ustanovení odst. 1. platí pro osoby uvedené v § 211 platového zákona. Totéž platí obdobně také pro nestátní profesory středních škol, učitelských ústavů a jiných vyšších učilišť na Slovensku a Podkarpatské Rusi, mající nárok na odpočivné platy ze zemského pensijního a zaopatřovacího fondu zřízeného zák. čl. XXVH/1894 a zák. čl. XXXVI/1914, i pokud budou přeloženi do výslužby po účinnosti tohoto zákona.