Příloha
Doporučení komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků
(oznámeno pod číslem K(2003) 1422)
(Text s významem pro EHP)
(2003/361/ES)
Komise Evropských společenství,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 211, druhou odrážku, této smlouvy, vzhledem k těmto důvodům:
(1) Ve zprávě předložené Radě v roce 1992 na žádost Rady pro průmysl, která se konala dne 28. května 1990, Komise navrhla omezit rozšiřování definic malých a středních podniků používaných na úrovni Společenství. Doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků 1) bylo založeno na myšlence, že existence různých definic na úrovni Společenství a na úrovni jednotlivých členských států by mohla vést k nesoudržnosti. Podle logiky jednotného trhu bez vnitřních hranic by se zacházení s podniky mělo zakládat na souboru společných pravidel. Sledování takového přístupu je o to nutnější vzhledem k rozsáhlému vzájemnému působení mezi vnitrostátními opatřeními a opatřeními Společenství, která pomáhají mikropodnikům, malým a středním podnikům např. ve spojení se strukturálními fondy nebo výzkumem. To znamená, že je nutno předcházet situacím, kdy Společenství zaměřuje svá opatření na jednu kategorii malých a středních podniků a členské státy zase na jinou. Kromě toho se mělo za to, že používání stejné definice Komisí, členskými státy, Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) by zlepšilo soudržnost a účinnost politik zaměřených na malé a střední podniky a omezilo by tak riziko narušování hospodářské soutěže.
(2) Doporučení 96/280/ES členské státy široce používají a definice uvedená v jeho příloze byla převzata do nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům 2). Kromě potřeby přizpůsobit doporučení 96/280/ES hospodářskému vývoji podle článku 2 jeho přílohy je nutno vzít v úvahu řadu potíží při výkladu, které se objevily při jeho uplatňování, jakož i výhrady, které přišly od podniků. Vzhledem k řadě změn, jež je nyní nutno provést v doporučení 96/280/ES, a kvůli srozumitelnosti je vhodné doporučení nahradit.
(3) Mělo by se rovněž vyjasnit, že v souladu s články 48, 81 a 82 Smlouvy, jak je vykládá Soudní dvůr Evropských společenství, by se za podnik měl považovat jakýkoli subjekt, bez ohledu na jeho právní formu, vykonávající hospodářskou činnost, včetně subjektů vykonávajících řemeslné či jiné činnosti jako osoby samostatně výdělečně činné nebo rodinné podniky, partnerství nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.
(4) Kritérium týkající se počtu zaměstnanců ("kritérium počtu zaměstnanců") zůstává nepochybně jedním z nejdůležitějších a musí být zachováno jako hlavní kritérium. Nicméně zavedení finančního kritéria je nezbytným doplňkem, který umožní pochopit skutečný rozsah a výkonnost podniku a jeho postavení ve srovnání s konkurenty. Nebylo by však žádoucí používat obrat jako jediné finanční kritérium, zejména proto, že podniky v oblasti obchodu a distribuce mají na základě své povahy vyšší obraty než podniky ve výrobním sektoru. Kritérium obratu by se proto mělo spojit s kritériem bilanční sumy roční rozvahy, což je kritérium, které odráží celkovou hodnotu podniku, s možností jedno z těchto kritérií překročit.
(5) Strop týkající se obratu se vztahuje na podniky vykonávající velmi rozmanité druhy hospodářské činnosti. Aby se nepatřičně neomezovala užitečnost uplatňování definice, měl by se tento strop aktualizovat, aby se přihlédlo ke změnám cen i produktivity.
(6) Protože s ohledem na strop u bilanční sumy neexistují žádné nové poznatky, je odůvodněné zachovat přístup, kdy se na stropy obratu uplatňuje koeficient založený na statistickém poměru mezi těmito dvěma proměnnými. Statistické trendy vyžadují, aby se strop obratu zvýšil více. Jelikož se tento trend u jednotlivých velikostních kategorií podniků liší, je rovněž vhodné upravit koeficient tak, aby pokud možno co nejvíce odrážel hospodářský trend a aby nebyly znevýhodňovány mikropodniky a malé podniky ve srovnání s podniky středními. Tento koeficient se v případě mikropodniků a malých podniků velmi blíží 1. Aby se záležitost zjednodušila, je u stropu obratu a stropu týkajícího se bilanční sumy nutno zvolit pro tyto kategorie jednu hodnotu.
(7) Stejně jako v doporučení 96/280/ES představují finanční stropy a stropy počtu zaměstnanců maximální hodnoty a členské státy, EIB a EIF mohou stanovit stropy nižší, než jsou stropy Komise, pokud chtějí svá opatření nasměrovat na určitou kategorii malých a středních podniků. V zájmu administrativního zjednodušení mohou členské státy, EIB a EIF používat při provádění některých politik pouze jedno kritérium - počet zaměstnanců. To se však nevztahuje na různá pravidla v soutěžním právu, kde je nutno používat a dodržovat rovněž finanční kritéria.
(8) Po schválení Evropské charty malých podniků Evropskou radou v Santa Maria da Feira v červnu 2000 by se měly rovněž lépe definovat mikropodniky - kategorie malých podniků zvlášť významná pro rozvoj podnikání a tvorbu pracovních příležitostí.
(9) S cílem lépe pochopit skutečné hospodářské postavení malých a středních podniků a odstranit z této kategorie skupiny podniků, jejichž hospodářská síla může překračovat sílu skutečných malých a středních podniků, je nutné rozlišovat mezi různými typy podniků podle toho, zda jsou nezávislé, zda mají podíly, které neznamenají schopnost ovládat jiný podnik (partnerské podniky), nebo zda jsou to podniky navzájem propojené. Současná mezní hodnota uvedená v doporučení 96/280/ES ve výši 25 % pro podíl, pod nímž lze podnik považovat za nezávislý, zůstává zachována.
(10) S cílem podněcovat zakládání podniků, financování vlastních zdrojů malých a středních podniků a rozvoj venkova a místní rozvoj lze podniky považovat za nezávislé, ačkoli v nich mají podíly větší než 25 % určité kategorie investorů, kteří hrají pozitivní úlohu ve financování a zakládání podniků. Pro tyto investory však nebyly předtím stanoveny podmínky. Zvláštní zmínku si zaslouží případ "business angels" (jednotlivců či skupin jednotlivců provozujících běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu), jelikož ve srovnání s jinými investory rizikového kapitálu je mimořádně cenná jejich schopnost poskytovat novým podnikatelům potřebné rady. Jejich investice do vlastního kapitálu rovněž doplňují činnost společností rizikového kapitálu, jelikož poskytují menší částky v ranějších fázích života podniku.
(11) Ke zjednodušení této záležitosti, zejména pro členské státy a podniky, by se měly při definování propojených podniků využít podmínky stanovené v článku 1 směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách 3) naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES 4), jsou-li tyto podmínky vhodné pro účely tohoto doporučení. K posílení pobídek k investování do vlastních zdrojů malého nebo středního podniku byla zavedena domněnka neexistence rozhodujícího vlivu na dotyčný podnik při sledování kritérií čl. 5 odst. 3 směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností 5) naposledy pozměněné směrnicí 2001/65/ES.
(12) Ve vhodných případech by se měly vzít v úvahu rovněž vztahy mezi podniky, které vznikají prostřednictvím fyzických osob, s cílem zajistit, aby výhody plynoucí malým a středním podnikům z různých pravidel nebo opatření mohly využívat pouze ty podniky, které je skutečně potřebují. Aby se přezkoumávání těchto situací snížilo na nejnutnější minimum, omezilo se zohledňování těchto vztahů na relevantní trhy nebo na sousední trhy - přičemž se případně odkazuje na definici Komise "příslušného trhu" v oznámení Komise o definici příslušného trhu pro účely soutěžního práva Společenství 6).
(13) Aby se předešlo jakýmkoli diskusím mezi různými veřejnými subjekty v členském státě a vzhledem k potřebě právní jistoty, považuje se za nutné potvrdit, že podnik, v němž 25 % nebo více jeho základního kapitálu nebo hlasovacích práv ovládá veřejný subjekt, není malým nebo středním podnikem.
(14) Ke snížení administrativního zatížení podniků a ke zjednodušení a urychlení administrativního vyřízení těch případů, v nichž se vyžaduje postavení malého nebo středního podniku, je vhodné podnikům umožnit, aby k doložení některých svých charakteristik používaly čestného prohlášení.
(15) Je nezbytné pro účely definice malého a středního podniku stanovit podrobně složení zaměstnanců. Na podporu rozvoje odborného vzdělávání a nadstavbových kurzů je žádoucí nebrat při výpočtu počtu zaměstnanců v úvahu učně a studenty se smlouvami o odborném vzdělávání. Stejně tak by se neměla započítávat doba mateřské nebo rodičovské dovolené.
(16) Různé typy podniků definované podle jejich vztahu s jinými podniky objektivně odpovídají různým stupňům integrace. Proto je vhodné uplatňovat na každý z těchto typů podniků různé postupy při výpočtu hodnot, které vyjadřují jejich činnosti a hospodářskou sílu,
------------------------------------------------------------------
1) Úř. věst. L 107, 30. 4. 1996, s. 4.
2) Úř. věst. L 10, 13. 1. 2001, s. 33.
3) Úř. věst. L 193, 18. 7. 1983, s. 1.
4) Úř. věst. L 283, 27. 10. 2001, s. 28.
5) Úř. věst. L 222, 14. 8. 1978, s. 11.
6) Úř. věst. C 372, 9. 12. 1997, s. 5.
Doporučuje: