MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA
o regulaci velrybářství
Vlády, jejichž řádně pověření zástupci podepsali tuto úmluvu,
uznávajíce zájem národů světa na zabezpečení významných přírodních zdrojů, které představují populace velryb, pro budoucí generace;
majíce na paměti, že v historii velrybářství docházelo k nadměrnému lovu v jedné oblasti za druhou a jednoho druhu velryb za druhým, a to v takovém rozsahu, že je nezbytně nutné chránit všechny druhy velryb před dalším nadměrným lovem;
uznávajíce, že stavy velryb mají sklon k přirozenému zvyšování, bude-li lov velryb řádně regulován, a že toto zvyšování stavů velryb umožní zvýšení počtu velryb, které bude možno odchytávat, aniž by došlo k ohrožení těchto přírodních zdrojů;
uznávajíce, že je ve společném zájmu dosáhnout co možná nejrychleji optimální úrovně stavu velryb, aniž by došlo k rozsáhlé hospodářské a potravinové krizi;
uznávajíce, že při plnění těchto cílů je třeba omezit lov velryb na druhy, které nejlépe odolávají takovémuto využívání, s cílem zajistit nezbytně nutnou dobu pro obnovu některých druhů velryb, jejichž počet byl zdecimován;
přejíce si vytvořit systém mezinárodní regulace lovu velryb a zajistit tak řádnou a účinnou ochranu a rozvoj populací velryb na základě zásad vtělených do ustanovení Mezinárodní dohody o regulaci velrybářství podepsané v Londýně dne 8. června 1937 a protokolů k této dohodě podepsaných v Londýně dne 24. června 1938 a 26. listopadu 1945; a
rozhodnuty uzavřít úmluvu upravující řádnou ochranu populací velryb a umožňující tak řádný rozvoj velrybářského průmyslu;
se dohodly takto: