Článek 24
Řešení případů dohodou
1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odst. 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do čtyř let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou, a to za předpokladu, že příslušný úřad druhého smluvního státu bude o případu informován do čtyř a půl let od data splatnosti nebo data podání daňového přiznání v tomto druhém státě, podle toho, které je pozdější. Jakákoliv dosažená dohoda bude v takovém případě uskutečněna do deseti let od data splatnosti nebo data podání daňového přiznání v tomto druhém státě podle toho, které je pozdější, nebo v rámci delšího období, pokud je to dovoleno vnitrostátními právními předpisy tohoto druhého státu.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.
5. Bez ohledu na jakékoliv jiné smlouvy, jejichž smluvními stranami smluvní státy jsou nebo se mohou stát, jakýkoliv spor o opatření podniknuté některým smluvním státem, které se dotýká některé daně, která je předmětem článku 2, nebo, v případě nediskriminace, o jakékoliv daňové opatření podniknuté některým smluvním státem, včetně sporu, zda se tato smlouva uplatňuje, bude řešen pouze na základě Smlouvy, pokud se příslušné úřady smluvních států nedohodnou jinak.