§ 17
Učňové
(1) Učňům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výchově k povolání nebo v přímé souvislosti s ní, podnik, který výchovu učně prováděl v době pracovního úrazu. Vzniklo-li ublížení na zdraví v učňovské škole řízené a spravované národním výborem, odpovídá za škodu tento národní výbor.
(2) Učeň, který je v přípravném období pro pracovní úraz práce neschopným, má nárok na náhradu ušlého výdělku ve výši rozdílu mezi odměnou, která mu náleží podle zvláštních předpisů (včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutého zcela nebo zčásti bezplatně) a nemocenským.
(3) Učeň, který je v období odborného rozvoje pro pracovní úraz práce neschopným a nemůže proto v rámci odborného výcviku konat produktivní práce, má nárok na náhradu ušlého výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným čistým měsíčním výdělkem, kterého při výkonu produktivních prací dosahují v podniku ostatní učňové téhož učebního oboru, a mezi nemocenským.
(4) Ode dne, kdy měla skončit výchova k povolání v učebním poměru, provede se nový výpočet náhrady ušlého výdělku uvedeného v odstavcích 2 a 3. Původním výdělkem je průměrný čistý výdělek, kterého dosáhli za dobu 3 kalendářních měsíců přede dnem, kdy měla skončit výchova učně k povolání, pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu, pro kterou byl učeň vychováván.
(5) Učeň, který následkem pracovního úrazu pobírá invalidní důchod při pracovním úrazu nebo částečný invalidní důchod při pracovním úrazu, má nárok ode dne, kdy by skončila jeho výchova k povolání v učebním poměru, na náhradu od podniku, který za pracovní úraz nebo nemoc z povolání odpovídá. Náhrada se poskytuje do výše původního výdělku stanoveného podle odstavce 4. Přitom se však nepřihlíží k výdělku přesahujícímu částky uvedené v § 2, odst. 1.