A. Zásady
1. Bolestné náleží, jestliže v organismu nastaly objektivně zjistitelné změny, které byly vyvolány úrazem a působí bolest při úrazu, při jeho léčení nebo při odstraňování jeho následků.
2. V rámci bolestného se nehodnotí:
a) újmy, které jsou předmětem jiných složek náhrady škody, např. újma na výdělku se odškodňuje v rámci ušlého výdělku; bolest budoucí (následná) a bolest vznikající ze změn již trvalých se odškodňují jako ztížení společenského uplatnění, pokud mají takový vliv;
b) jednoduché duševní reakce na postižení organismu, které vznikají úrazem a jsou přechodného rázu, např. zármutek nad vlastním úrazem nebo úrazem jiné osoby, strach, úlek, obavy, děsivé sny; hodnotí se však útrapy, které mají příčinu v organické poruše nervového ústrojí;
c) krátkodobé změny v organismu, které nevyžadují léčení, popř. nejsou objektivně zjistitelné.
3. Bolestné musí být přiměřené povaze zranění nebo u nemocí z povolání povaze poškození (dále jen "zranění") a průběhu jeho léčení. Tyto okolnosti je třeba pečlivě zjistit ve zdravotnické dokumentaci. Obě tato měřítka mají vyjádřit i rozdílnost bolesti podle osoby poškozeného; proto v rozmezí mezi dolní a horní hranicí sazby stanovené v tabulkách se přihlédne k celkovému stavu organismu v době zranění a v době léčení, k fyzickým útrapám strastem z omezení pohybu, z bezmocnosti nebo z poruchy nervového ústrojí. Při komplikacích ztěžujících léčení a při jiných okolnostech zvyšujících bolestivost, zvyšuje se bolestné podle podmínek stanovených v odstavci 6 a 9.
4. Podle této tabulky se posuzuje bolestné také u nemocí z povolání a u akutních a subakutních otrav, které nezanechaly trvalé změny. V těchto případech hodnotí bolestné včetně závažnosti a celkového trvání bolesti v souvislosti s klinickým průběhem onemocnění lékař oddělení (ordinariátu, kliniky) nemoci z povolání. Při lehčím a kratším průběhu onemocnění stanoví lékař výši bolestného při dolní hranici rozmezí uvedeného v oddílu B, při těžším a delším průběhu při horní hranici.
5. Nevyskytuje-li se posuzované zranění v oddílu B, použije se sazby na zranění, s níž je lze po stránce bolesti nejspíše srovnat. Bolest do výše 10 bodů se nehodnotí.
6. Bolestné stanovené podle předchozích odstavců se zvyšuje:
a) až o polovinu, jestliže došlo k rané infekci (s výjimkou tetanu),
b) až o polovinu, jestliže jde o dislokovanou zlomeninu, u které bylo provedeno napravení (reposice) v celkovém nebo místním znecitlivění. Toto zvýšení lze uplatnit pouze jednou,
c) o jednu polovinu, jestliže povaha zranění si vyžádala bezprostřední chirurgický výkon. Za chirurgický výkon se nepokládají injekce, punkce kloubů, hrudníku a hlíz,
d) až na dvojnásobek, jestliže průběh (komplikace) léčení si vyžádá pozdější operační výkon.
7. Bolestné stanovené podle odstavců 1-5 se snižuje u zlomenin na polovinu sazby stanovené v tabulce, jde-li o neúplné zlomeniny.
8. Utrpěl-li poškozený jedno zranění uvedené v tabulce, nebo hodnocené podle odstavce 5 zásad, provede se ohodnocení plnou sazbou.
Utrpěl-li poškozený současně více zranění uvedených v tabulce nebo hodnocených podle odstavce 5 zásad, počítá se zranění, ohodnocené nejvyšším počtem bodů, plnou sazbou a součet sazeb za ostatní zranění se přičítá 3/4. Jde-li však o další zranění, které podle tabulky je zahrnuto v pojmu základního zranění, nehodnotí se toto zranění zvláště.
9. Posuzující lékař je oprávněn s ohledem na zvláštní okolnosti, jako jsou opětované transfuse a infuse, nebo na komplikace, jako jsou záněty žil, proleženiny, záněty plic apod., odchýlit se nejvýše o + - 20 % od hodnocení vypočítaného podle předchozích odstavců.
10. Dojde-li až po skončení léčení k operaci, která má příčinu v původním zranění, např. ke korekční operaci, posoudí lékař po stránce bolesti tuto operaci jako zranění, jemuž svou povahou odpovídá tato operace.
11. Posudek, kterým se bolestné hodnotí více než 300 body, nebo se zvyšuje podle ustanovení odstavce 6, lze vydat pouze, byl-li potvrzen odborným oddělením příslušného lékařského oboru. Totéž platí, jde-li o vnitřní zranění, např. krvácení do mozku nebo do míchy, poranění plic, ledvin.
12. Posudek o bolestném se vydává písemně na zavedeném tiskopisu. Jeho opis se přiloží ke zdravotnické dokumentaci postiženého. V posudku je nutno uvést kromě jména a osobních údajů postiženého stručný nález, způsob, jímž lékař dospěl k celkovému počtu bodů - jednotlivé diagnózy pokud možno bez použití latinských názvů a stručné hodnocení nálezu, dále zda zraněný je vyléčen zcela nebo zda má následky.