§ 7
Ochrana zemědělského půdního fondu při provozu průmyslových podniků a těžbě nerostných surovin
(1) Provozem průmyslových podniků a těžbou nerostných surovin (zejména uhlí) vznikají rozsáhlé, značné a mnohdy již neodstranitelné škody na zemědělském půdním fondu a tím i na zemědělské výrobě, zejména v oblastech soustředěné průmyslové a těžební činnosti. Provozovatelé jsou proto povinni dodržovat tato základní opatření:
a) vypracovávat v dohodě s příslušnými orgány národních výborů a na základě přípravné nebo projektové dokumentace roční a pětileté plány zahlazení následků dolování nebo průmyslové činnosti a rekultivace poškozených pozemků. Plán rekultivace musí zajišťovat řádné hospodaření s kulturními vrstvami půdy, jejich bilanci a využití, technologii skrývek se zřetelem na příští rekultivaci, terénní úpravu dotčených pozemků, způsob provádění rekultivace a nápravu vodních poměrů ploch již dříve devastovaných a nově těžbou narušovaných, a to tak, aby byla současně zajištěna perspektiva hospodaření zemědělských závodů v území těžby nebo soustředěné průmyslové činnosti. V plánech těžby nebo průmyslové činnosti, na jejichž základě jsou zpracovány plány rekultivace, musí být provedeno třídění zemin podle jejich vhodnosti pro rekultivaci, způsob a organizace jejich přesunu a využití v souladu s plánem rekultivace. Návrh plánu rekultivace musí být předem projednán s odborem zemědělství rady okresního národního výboru a jím schválen. O tom, pro jaký druh rekultivace budou jednotlivé upravované plochy určeny (úprava na ornou nebo jinou zemědělskou půdu, zalesnění nebo jiné využití), rozhodne odbor zemědělství rady okresního národního výboru k návrhu provozovatele průmyslové nebo těžební činnosti,
b) provádět již v průběhu provozu vhodné terénní úpravy pozemků a učinit všechna hospodářsky odůvodněná opatření k zabránění zbytečných škod na pozemcích a k usnadnění úprav půdy za účelem jejich rekultivace,
c) podle plánu rekultivace a plánu těžby, upraveného podle bodu a), provádět oddělenou skrývku úrodné nadložní zeminy, zejména ornice, popř. i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy (např. spraše, sprašové a svahové hlíny, minerálně silné nerosty) podle postupující těžby a v dostatečném předstihu před odklizením nadloží na ploše přímo dotčené provozem a pečovat o její řádné využití nebo uskladnění pro účely rekultivace nebo zajistit jejich dopravu na plochy určené odborem zemědělství rady okresního národního výboru,
d) zakládat zásadně vnitřní výsypky ukládáním odklizových hmot ve vytěžených prostorách vlastních nebo sousedních závodů, k omezení devastace pozemků zásadně převrstvovat vnitřní výsypky na výsypky převýšené podle kritérií pro stabilitu zemin; není-li to technicky možné nebo hospodářsky odůvodněné, ukládat odklizované hmoty na převýšené výsypky na půdách neplodných nebo na zemědělské půdě horší jakosti, z níž byla ornice předem odklizena a která byla za tím účelem vyňata ze zemědělského půdního fondu,
e) převýšené výsypky zakládat na únosné základové půdě tak, aby byla zajištěna jejich stabilita. Přitom je třeba přihlédnout i k vodním poměrům v okolí výsypek, aby nenastalo zabahnění okolní zemědělské půdy, výsypkový materiál soustřeďovat do souvislých tabulových, nikoliv rozptýlených výsypek s dobře urovnaným povrchem a podle daných poměrů do takové výšky, která by ještě umožňovala rekultivaci a úpravu vodních poměrů a přitom zajišťovala maximální kapacitu výsypky a co největší úsporu výsypkové plochy; zakládat výsypky (zejména velkozakládači) způsobem umožňujícím urovnání povrchu a jeho rekultivaci (např. boční způsob zakládání výsypek),
f) aby nebyla narušována rovnováha ukládaných vrstev a nedošlo k jejich sesouvání, upravit boční svahy výsypek tak, aby úhel sklonu zajišťoval jejich stabilitu podle druhu zeminy a výšky výsypky. Níže ukládané vrstvy musí snést tlak výše ukládaných vrstev; při vyšších výsypkách je nutno svahy zabezpečit terasováním a pamatovat na účelné řešení příjezdných cest. Svahy teras řádně upevnit a zajistit proti erozi (zatravněním, osázením keři a stromy), pod úpatím výsypek zakládat ochranné hráze (předvýsypky),
g) na výsypkách, zejména větších, vybudovat příjezdné komunikace tak, aby kromě sjízdnosti bylo dbáno i ochrany proti boční erozi,
h) při budování výsypek pamatovat i na úpravu vodního režimu v půdě, povrch výsypek urovnat a upravit tak, aby na něm mohly pracovat zemědělské stroje, korunu výsypek nejméně v mocnosti vegetační vrstvy vytvořit ze zemin, které mají schopnost srážkovou vodu nejen přijímat, ale i zadržovat pro potřeby vegetace, pro usnadnění průsaku srážkové vody a omezení jejího odtoku na minimum, vytvářet vhodný strukturní stav půdy, např. biologickou rekultivací, pěstováním průkopnických rostlin, čímž se částečně omezí i zamokření okolí výsypek srážkovou vodou z nich odtékající,
i) v dohodě s vodohospodářskými orgány upravit celkový vodní režim na plochách narušených těžbou, aby byly odstraněny nepříznivé účinky poklesu podzemních vod a umožněn neškodný odtok povrchových vod,
j) půdní poklesy vzniklé hlubinným dolováním upravit tak, aby dotčené pozemky byly schopny dalšího hospodářského využití,
k) provádět soustavně biologickou rekultivaci pozemků již dříve narušených těžbou nebo průmyslovou činností, popř. nově poškozovaných těžbou nebo průmyslovou činností vytvořením zásob humusu v půdě, zlepšením fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy vhodnými osevními postupy a plodinami, správnou agrotechnikou a hnojením tak, aby zúrodňovacím procesem bylo vytvořeno takové prostředí, které by umožňovalo využít rekultivovaných pozemků pro zemědělskou výrobu (tj. aby byla vytvořena půda s průměrnou úrodností), popř. k zalesnění,
l) zajistit obdělání pozemků, u nichž je těžbou nerostných surovin podstatně narušeno jejich obdělávání, a to do doby, než bude možno po skončení těžby a provedené rekultivaci zahrnout tyto pozemky do normálního osevního postupu.
(2) Pokud opatření uvedená pod písm. e) až i) není možno za daných podmínek provést, oznámí provozovatel tuto okolnost odboru zemědělství rady okresního národního výboru, který s ním projedná provedení jiných vhodných opatření, popř. mu jejich provedení uloží po projednání s jeho nadřízenou organizací.