§ 3
Rozšíření orné půdy
(1) V zájmu hospodárnějšího využití zemědělského půdního fondu je nutno zejména zajišťovat plánované rozšiřování výměry orné půdy v souladu s přírodními a ekonomickými podmínkami. Rozšiřování orné půdy musí být součástí celoročních výrobně finančních a dlouhodobých plánů jednotných zemědělských družstev a výrobně finančních plánů státních statků a ostatních zemědělských závodů státního socialistického sektoru. Jde o využití veškerých zdrojů rozšíření výměry orné půdy, zejména ladem ležící a nedostatečně využívané půdy, půdy zalesněné v posledních letech přirozeným náletem zpravidla méně hodnotných dřevin, jež neslouží ani lesní, ani zemědělské výrobě, málo produktivních luk a pastvin, u nichž vzhledem k jejich povaze a poloze lze očekávat větší ekonomickou efektivnost při polním hospodaření, luk, pastvin, a lesů založených bez hospodářského opodstatnění na orné půdě, jiných nevyužitých ploch jako pastvisek, písků, vytěžených rašelinišť atd., které lze rekultivovat na ornou půdu.
(2) Výkonné orgány místních národních výborů zjišťují v obcích za odborné pomoci odborů zemědělství rad okresních národních výborů všechny zdroje rozšíření výměry orné půdy, zejména pečlivě a odpovědně přezkoumají nepovolené přeměny orné půdy na jiné kultury. S vlastníky (uživateli) pozemků, které mají být využity jako orná půda, projednají pak přeměnu dosavadního způsobu využívání a závaznou dobu rozorání, popř. zúrodnění. Nedojde-li k dohodě, může výkonný orgán místního národního výboru v odůvodněných případech uložit vlastníku (uživateli) pozemku přeměnu na ornou půdu. Přeměnu zpravidla uloží v těch případech, kde byla orná půda svémocně (bez příslušného povolení) přeměněna na půdu jinak obdělávanou.
(3) Odbory zemědělství rad okresních národních výborů soustavně sledují činnost výkonných orgánů místních národních výborů v rozšiřování výměry orné půdy a poskytují jim odbornou pomoc; přitom pro nejúčelnější využití zemědělského půdního fondu využívají výsledků delimitace zemědělského půdního fondu a lesního fondu, návrhů vyplývajících z provádění pozemkových úprav a seznamů pozemků vhodných k přeměně na ornou půdu, které vyhotovují orgány Ústřední správy geodézie a kartografie jako podklad pro vyhledávání zdrojů k rozšíření výměry orné půdy.
(4) Odbory zemědělství rad okresních národních výborů mohou si vyhradit rozhodnutí o přeměně kultury či dosavadního způsobu využívání pozemků na ornou půdu, zejména jde-li o větší plochy nebo o značný ekonomický dosah navrhované přeměny.
(5) Luční a pastevní plochy určují se k rozorání po řádném průzkumu stanoviště a se zřetelem na zaměření zemědělské výroby, aby navrhovanou přeměnou bylo docíleno co největších ekonomicky opodstatněných hospodářských výsledků. K rozorání pro trvalou přeměnu na ornou půdu se určují zejména louky a pastviny v suchých polohách (podle stavu podzemní vody a srážek), louky a pastviny založené bez hospodářského opodstatnění na bývalé orné půdě a samozatravněná orná půda. Při rozhodování o přeměně luk a pastvin na ornou půdu nutno přihlédnout zejména k poloze stanoviště, svažitosti, hloubce hladiny podzemní vody, poměrům srážkovým, půdním a klimatickým a k možnosti uplatnění mechanizace. Rozorávky je nutno provádět plánovitě v rámci celoročních výrobně finančních a dlouhodobých plánů na podkladě plánu zúrodnění a způsobu využití v jednotlivých letech.
(6) Při přeměně luk a pastvin na ornou půdu a lesní půdy na půdu zemědělskou, zejména ornou, vychází se z výsledků delimitace zemědělského půdního fondu a lesního fondu.