§ 10
(1) Rozvoj investiční výstavby a průmyslové činnosti, stoupající těžba nerostů, budování vodních děl apod. kladou stále značnější nároky na zemědělskou půdu, která je odnímána zemědělské výrobě nebo znehodnocována. Proto je naléhavě potřebí, aby odnímání půdy zemědělské výrobě bylo vždy řádně politicky a ekonomicky uváženo a musí-li nezbytně dojít k odnětí půdy, aby se tak stalo s co nejmenšími škodami na zemědělském půdním fondu.
(2) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla řádně zabezpečena a jeho používání k nezemědělským účelům bylo prováděno ve vzájemném souladu zemědělské výroby s ostatními odvětvími národního hospodářství, stanoví se tyto zásady pro vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu:
a) žádná součást zemědělského půdního fondu nesmí být odňata zemědělské výrobě, pokud o vynětí nebylo rozhodnuto odborem zemědělství rady okresního národního výboru po předchozím projednání s výkonným orgánem místního národního výboru. Teprve bylo-li rozhodnuto o vynětí ze zemědělského půdního fondu, lze zemědělskou půdu použít k jiným než zemědělským účelům. O vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu musí být rozhodnuto již při projednávání investičního úkolu, nejpozději však při vydání územního rozhodnutí. Při zpracování investičního úkolu opatří si investor předběžné vyjádření odboru zemědělství rady okresního národního výboru o vynětí součásti ze zemědělského půdního fondu. Pokud o vynětí ze zemědělského půdního fondu nebylo rozhodnuto předem, vydají se rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a územní rozhodnutí společně,
b) rovněž přeměna orné půdy na půdu jinak obdělávanou (např. na louku, pastvinu, zahradu, sad, les, rybník) nesmí být provedena bez souhlasu odboru zemědělství rady okresního národního výboru. Každý návrh nebo žádost na přeměnu orné půdy na jinak obdělávanou musí být hospodářsky zdůvodněn a posouzen z hlediska přírodních a ekonomických podmínek a celkového zaměření výroby. Přitom využijí odbory zemědělství rad okresních národních výborů výsledků delimitace zemědělského půdního fondu a lesního fondu. Zásadně nesmí být povolovány přeměny orné půdy na půdu jinak obdělávanou u takové půdy, která svou polohou, povahou ornice a spodiny a danými klimatickými podmínkami se hodí k využití jako orná půda,
c) před rozhodnutím o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu přihlédne odbor zemědělství rady okresního národního výboru k politickému a ekonomickému zdůvodnění žádosti o vynětí, k odhadu ztrát na zemědělské výrobě, jež tím vznikne (např. vlivem továrních exhalací). Dále přihlédne ve spolupráci s odborem výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru k tomu, zda bylo provedeno účelné soustředění výstavby, zda bylo využito dosavadních míst a stavebních mezer vhodných k zastavění a zda je zajištěno účinné čištění odpadních vod a továrních exhalací. Jde-li o rozsáhlejší zásah do zemědělského půdního fondu, nebo má-li takový zásah i při menší výměře značný ekonomický dosah, může si odbor zemědělství rady okresního národního výboru vyžádat od žadatele o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu podrobnější ekonomický rozbor dosahu zamýšlené výstavby na zemědělskou výrobu v rámci projektové dokumentace,
d) odbor zemědělství rady okresního národního výboru posoudí ztráty na zemědělské výrobě a jejich ekonomický dosah nejen z hlediska cenového vyjádření sklizně na ploše odnímané zemědělské výrobě, nýbrž i z toho stanoviska, že jde především o trvalou ztrátu, která se v průběhu osevního postupu projeví nepříznivým vlivem v celém výrobním procesu a hospodářských a finančních výsledcích zemědělského závodu. To má zvláštní důležitost při žádostech o vynětí úrodných půd v produkčních oblastech, kde i menší úbytek, zejména orné půdy, znamená hluboký zásah do výroby a hospodářských výsledků zemědělského závodu a může působit škodlivě i v pozdější době na dalších plochách zemědělské půdy. Úbytky zemědělského půdního fondu je třeba posuzovat nejen z hlediska jednotlivého případu, ale i podle jejich souhrnu v obci, okrese nebo kraji. Odhad ztrát na zemědělské výrobě nutno tedy stanovit nejméně pro období celé rotace osevního postupu a z hlediska všech ztrát, které se projevují v tržní produkci, krmné základně (je třeba uvažovat i meziplodiny, strniskové směsky, podsevy, chrást, řízky atd.) a ve využití základních prostředků.
(3) V rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu uloží odbor zemědělství rady okresního národního výboru potřebná opatření k ochraně zemědělského půdního fondu a jeho využití se zřetelem na jejich hospodárnost a účelnost. Půjde tu zejména o využití půdy pro zemědělskou výrobu až do jejího skutečného použití k jiným účelům (např. do zahájení přípravných prací na stavbě s přihlédnutím k možnosti provedení sklizně úrody), o zabezpečení jejího využití v mezidobí do zahájení výstavby k pěstování krmiv (jarních směsek, meziplodin, strniskových pícnin atd.), nelze-li půdy využívat po celý hospodářský rok, a o včasné oznámení zahájení prací (§ 6 odst. 5). V rozhodnutí současně uloží investorovi povinnost provést před zahájením prací na svůj náklad skrývku kulturních vrstev půdy a přenechat ji k hospodárnému využití nebo, je-li to ekonomicky zdůvodněné, dopravit ji na svůj náklad na místo jejího hospodárného využití. Případné další převozy uložené skrývky na jiné místo nejdou již na účet investora.
(4) Výkonné orgány krajských národních výborů si mohou vyhradit rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména jde-li o větší rozsah požadavku na zemědělský půdní fond nebo o značný dosah na zemědělskou výrobu ze stanoviska plnění státního plánu zemědělské výroby.