§ 5
Měření
(1) Měření emisí kontinuálními měřicími systémy pro každý dílčí zdroj lze navrhnout za použití normované a celoevropsky akceptované metody (normy CEN, ISO, ČSN), pokud je zároveň předložena analýza nejistot podle § 19 odst. 1 a pokud je doloženo, že
a) měření spolehlivě poskytuje přesnější výsledky než výpočet aplikující kombinaci nejvyšších úrovní přesnosti,
b) srovnání měření a výpočtu je založeno na identickém seznamu zdrojů a emisí.
(2) Pro každé období vykazování se potvrdí shoda naměřených hodnot s hodnotami vypočtenými podle této vyhlášky. Pro potvrzovací výpočet se použije ta úroveň přesnosti výpočtu, která je pro daný typ zdroje touto vyhláškou požadována.
(3) Pro stanovení koncentrací CO2 i pro stanovení objemového průtoku spalin nebo jiného vstupního plynu se použijí jen normalizované měřicí postupy v pořadí CEN, ISO, ČSN.
(4) U měřicího zařízení je třeba pravidelně prověřovat jeho funkčnost a chování včetně
a) časové odezvy,
b) linearity,
c) interference,
d) posunu nulové linie a rozpětí,
e) přesnosti v porovnání s referenční metodou.
(5) Měřené emise CO2 připadající na biomasu se odečtou na základě výpočtu a vykazují se odděleně jako zvláštní položka.