§ 2
Občanský průkaz
(1) Občanský průkaz je veřejná listina 1), kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, podobu a státní občanství České republiky 2) (dále jen "státní občanství"), jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.
(2) Občanovi se vydává
a) občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem,
b) občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, nebo
c) občanský průkaz bez strojově čitelných údajů.
(3) Občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.
(4) Občanský průkaz lze na žádost vydat i občanovi mladšímu 15 let nebo občanovi, který nemá trvalý pobyt na území České republiky.
(5) Občanský průkaz podle § 2 odst. 2 písm. c) lze na žádost vydat také občanovi bezprostředně po nabytí státního občanství udělením 2).
(6) Občan, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům, může mít občanský průkaz jen v případě, že o jeho vydání požádá soudem ustanovený opatrovník 3) (dále jen "opatrovník") nebo jiný zákonný zástupce.
(7) Občanské průkazy uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) slouží rovněž k elektronické identifikaci držitele občanského průkazu při komunikaci s informačními systémy veřejné správy (§ 3a).
------------------------------------------------------------------
1) § 134 občanského soudního řádu.
2) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 337/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.
3) § 27 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.