Článek 10
Řešení sporů mezi Smluvními státy
(1) Vznikne-li spor týkající se výkladu nebo použití této dohody, vlády Smluvních států se pokusí jej vyřešit diplomatickou cestou.
(2) Jestliže spor nebude takto vyřešen do šesti měsíců ode dne svého vzniku, bude na základě písemné žádosti kteréhokoli Smluvního státu předložen ad hoc zřízenému rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.
(3) Rozhodčí soud bude ustanoven následujícím způsobem: ve lhůtě tří měsíců od obdržení písemné žádosti o rozhodčí řízení každý Smluvní stát určí jednoho rozhodce. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou Smluvních států vystupovat jako předseda soudu (dále jen "předseda"). Předseda bude ustanoven ve lhůtě tří měsíců od data ustanovení druhých dvou rozhodců.
(4) Jestliže ve lhůtě stanovené v odstavci 3 tohoto článku některý ze Smluvních států nejmenuje svého rozhodce nebo se uvedení dva rozhodci nedohodnou na předsedovi, může být požádán předseda Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Jestliže se stane, že je občanem některého ze Smluvních států nebo nemůže-li z jiného důvodu vykonat tento úkon, bude požádán o jmenování místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některého Smluvního státu nebo nemůže-li vykonat tento úkon, bude požádán o jmenování služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádného ze Smluvních států.
(5) Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné. Každá smluvní strana uhradí náklady svého vlastního rozhodce a svého právního zástupce v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní náklady ponesou rovným dílem oba Smluvní státy. Pokud Smluvní státy nerozhodnou jinak, stanoví si soud vlastní jednací pravidla.