Čl. I
Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, ve znění vyhlášky č. 83/2017 Sb., se mění takto:
1. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:
"§ 1a
Vymezení pojmů
(1) Celostátním cílem snížení expozice částicemi
PM
2,5
se rozumí procento snížení průměrné expozice obyvatelstva pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.
(2) Ukazatelem průměrné expozice se rozumí průměrná úroveň expozice obyvatelstva částicemi
PM
2,5
vyplývající z posuzování úrovně znečištění částicemi
PM
2,5
v městských pozaďových lokalitách umístěných podle části A bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce v městských aglomeracích s počtem obyvatel vyšším než 100 000.
(3) Maximální expoziční koncentrací částic
PM
2,5
se rozumí úroveň, jíž má být dosaženo ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu na základě ukazatele průměrné expozice, s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví.".
2. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovem "bodu" číslo "5" nahrazuje číslem "4".
3. V § 2 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Způsob posuzování úrovně znečištění v každé zóně a aglomeraci se na základě mezí pro posuzování dle věty první hodnotí nejméně každých 5 let; v případě významných změn činností souvisejících s koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo případně oxidů dusíku, částic
PM , částic PM ,
10 2,5
olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší se toto hodnocení provádí častěji.".
4. V § 3 odst. 1 větě první se za slovo "posuzování" vkládají slova "a vyhodnocení".
5. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Posuzování a vyhodnocení plnění celostátního cíle snížení expozice částicemi
PM
2,5
a dosažení maximální expoziční koncentrace částicemi
PM
2,5
se provádí prostřednictvím ukazatele průměrné expozice vyjádřeného jako klouzavá průměrná roční koncentrace částic
PM
2,5
za tři kalendářní roky zahrnující cílový rok a dva předcházející kalendářní roky.".
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
6. V § 3 odstavec 4 zní:
"(4) V případě, že se pro posouzení úrovně znečištění využívá
a) stacionární měření, dodržují se postupy pro odběr vzorků a provádění analýz stanovené v části A přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke stacionárnímu měření lze použít i jiný postup, jestliže lze testem ekvivalence prokázat, že jím lze dosáhnout rovnocenných výsledků,
b) výpočet modelem, použijí se modely stanovené v části B přílohy č. 6 k této vyhlášce; k výpočtu modelem lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků,
c) rozptylová studie v případech podle § 11 odst. 9 zákona, použijí se referenční modely stanovené v části C přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků.".
7. V příloze č. 2 části A bodě 1 text pod tabulkou zní:
"Poznámky:
1) Pro oxid dusičitý, oxid uhelnatý, částice
PM a PM
10 2,5
a benzen se zřizuje nejméně 1 lokalita pro měření městské pozaďové úrovně znečištění a 1 lokalita orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se tím nezvýší počet lokalit. V zónách a aglomeracích se celkový počet městských pozaďových lokalit a celkový počet lokalit zaměřených na dopravu nesmí lišit o více než dvojnásobek. Měřicí lokality, kde byl v posledních 3 letech překročen imisní limit pro částice
PM ,
10
jsou zachovány, pokud není nutné tyto lokality ze zvláštních důvodů změnit.
2) Pokud se částice
PM a částice PM
2,5 10
měří na stejné lokalitě, počítají se jako 2 samostatná místa odběru vzorků. V zónách a aglomeracích se celkový počet míst odběru vzorků částic
PM a částic PM
2,5 10
nesmí lišit o více než dvojnásobek.
3) V aglomeracích a dalších městských oblastech s počtem obyvatel vyšším než 100 000 se za účelem posouzení dodržování celostátního cíle snížení expozice
PM
2,5
pro ochranu lidského zdraví a dosažení maximální expoziční koncentrace
PM
2,5
zřídí alespoň 1 měřicí lokalita na milion obyvatel pro stacionární měření částic
PM .
2,5
Tato místa odběru vzorků mohou být totožná s místy odběru vzorků podle části A bodu 1.".
8. V příloze č. 2 části B bodě 3 větě první se číslo "5" nahrazuje číslem "4" a věta poslední se zrušuje.
9. Příloha č. 6 zní:
"Příloha č. 6
Referenční metody sledování kvality ovzduší
Část A
Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření
1.1. Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí".
1.2. Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14211 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí".
1.3. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902 "Kvalita ovzduší -Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci
PM
10
aerosolových částic".
1.4. Pro odběr vzorků a stacionární měření
PM a PM
10 2,5
se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 12341 "Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic
PM a PM ".
10 2,5
1.5. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzenu".
1.6. Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14626 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií".
1.7. Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN ČSN 14625 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení ozonu ultrafialovou fotometrií".
1.8. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší". Pro odběr vzorků a analýzu dalších polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda ČSN P CEN/TS 16645 - "Kvalita ovzduší - Metoda měření benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluorantenu, benzo[j]fluorantenu, benzo[k]fluorantenu, dibenz[a,h]anthracenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu a benzo[ghi]perylenu".
1.9. Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti". Pro měření celkové depozice rtuti se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti".
1.10. Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické normy ČSN EN 15980 "Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu".
1.11. Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15841 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici".
Část B
Modely pro posuzování úrovně znečistění výpočtem podle § 5 odst. 3 zákona
1. Eulerovský regionální fotochemický disperzní model CAMx (Comprehensive Air quality Model with extensions)
2. Chemické transportní modely evropského centra EMEP
3. Gaussovský disperzní model SYMOS'97
Část C
Referenční modely pro zpracování rozptylových studií podle § 11 odst. 9 zákona
+----------+------------------------------------+---------------------+
| Název | Oblasti použití | Velikost výpočetní |
| modelu | | oblasti |
+----------+------------------------------------+---------------------+
| SYMOS'97 | Městské oblasti nad úrovní střech | do 70 km od zdroje |
| | budov a venkovské oblasti | znečišťování |
| | (všechny zdroje znečišťování) | |
+----------+------------------------------------+---------------------+
| ATEM | Městské oblasti nad úrovní střech | do 70 km od zdroje |
| | budov a venkovské oblasti | znečišťování |
| | (všechny zdroje znečišťování) | |
+----------+------------------------------------+---------------------+
Tyto modely nejsou vhodné pro znečišťující látky s krátkou dobou setrvání v atmosféře, sekundární nebo rychle reagující znečišťující látky (např. troposférický ozon nebo sekundární částice), ani pro zjištění pozaďových úrovní znečištění způsobených vzdálenějšími zdroji znečišťování. Modely musí být používány v aktuální verzi programu a v souladu s manuálem k dané verzi.".