Článek 19
Přeshraniční sledování
(1) Úředníci smluvního státu, kteří v rámci vyšetřování trestného činu podléhajícího vydávání sledují osobu nebo věc na výsostném území tohoto státu, nebo na výsostném území třetího státu jsou oprávněni pokračovat ve sledování na výsostném území druhého smluvního státu, jestliže tento stát s přeshraničním sledováním na základě předem podané žádosti o právní pomoc souhlasil. Tento souhlas může být vázán na podmínky. Na požádání bude sledování předáno úředníkům smluvního státu, na jehož výsostném území se sledování provádí. Žádost o právní pomoc podle věty první adresuje příslušný orgán dožadujícího státu v České republice Krajskému státnímu zastupitelství v Praze a ve Spolkové republice Německo místně příslušnému státnímu zastupitelství, a současně zašle kopii ústřednímu místu příslušnému podle odstavce 7. Místně příslušnými jsou ve Spolkové republice Německo státní zastupitelství, v jejichž obvodu působnosti má být podle očekávání hranice překročena.
(2) Jestliže nelze s ohledem na zvláštní naléhavost věci požádat o předchozí souhlas druhé smluvní strany, smějí úředníci pokračovat ve sledování osoby dál přes hranici za níže uvedených podmínek:
1. Přechod hranic musí být bezodkladně ještě v průběhu sledování oznámen ústřednímu místu označenému v odstavci 7 toho smluvního státu, na jehož výsostném území se má ve sledování pokračovat; namísto tohoto ústředního místa lze ve Spolkové republice Německo informovat také Bavorský zemský kriminální úřad nebo Zemský kriminální úřad Saska.
2. Bezodkladně bude podána dodatečná žádost o právní pomoc podle odstavce 1, v níž budou také uvedeny důvody pro překročení hranic bez předchozího souhlasu.
Sledování je třeba zastavit, jakmile to bude na základě sdělení podle bodu 1 nebo dožádání podle bodu 2 požadovat smluvní stát, na jehož výsostném území se sledování provádí, nebo jestliže souhlas nebude udělen do dvanácti hodin od překročení hranic s tím, že hodiny mezi devátou hodinou večerní a devátou hodinou ranní se nezapočítávají.
(3) Sledování podle odstavců 1 a 2 je přípustné výlučně za níže uvedených všeobecných předpokladů:
1. Úředníci provádějící sledování jsou vázáni tímto článkem a právem smluvního státu, na jehož výsostném území vystupují; musí dodržovat nařízení místně příslušných orgánů.
2. Při provádění přeshraničního sledování podléhají úředníci smluvního státu stejným dopravně-právním předpisům jako úředníci smluvního státu, na jehož výsostném území sledování pokračuje. Smluvní státy se budou vzájemně informovat o platném stavu práva.
3. Technické prostředky potřebné pro podporu přeshraničního sledování smějí být nasazeny za podmínek stanovených právním řádem smluvního státu, na jehož výsostném území se má ve sledování pokračovat.
4. S výhradou případů podle odstavce 2 mají úředníci u sebe během sledování dokument, ze kterého vyplývá, že souhlas byl udělen.
5. Úředníci provádějící sledování musí být s to prokázat kdykoli svou úřední funkci.
6. Úředníci provádějící sledování smějí nosit během sledování svou služební zbraň, ledaže by s tím dožádaný smluvní stát výslovně nesouhlasil; její použití s výjimkou případu nutné obrany je nepřípustné.
7. Vstup do bytů a na veřejně nepřístupné pozemky je nepřípustný. Do budov lze vstupovat pouze tehdy, jedná-li se o veřejně přístupné pracovní, provozní nebo obchodní prostory, během pracovní, provozní nebo obchodní doby.
8. Úředníci provádějící sledování nejsou oprávněni sledovanou osobu zastavit nebo zadržet.
9. O každém sledování bude orgánům smluvního státu, na jehož výsostném území se sledování provádělo, podána zpráva; přitom lze vyžadovat, aby se úředník provádějící sledování dostavil osobně.
10. Orgány smluvního státu, z jehož výsostného území přicházejí úředníci provádějící sledování, budou na požádání podporovat dodatečná vyšetřování včetně soudních řízení smluvního státu, na jehož výsostném území byl zásah prováděn.
(4) Pokud přeshraniční sledování probíhá výhradně za využití technických prostředků bez potřeby pomoci druhého smluvního státu, může být sledování prováděno i bez předchozího souhlasu. Sledování podle věty první musí být bezodkladně oznámeno druhému smluvnímu státu, jakmile bude zjištěno, že sledovaná osoba nebo věc překročila hranice; v České republice je nutno informovat ústřední místo označené v odstavci 7, ve Spolkové republice Německo ústřední místa označená v odstavci 7 nebo místa označená v odstavci 2 bodu 1. Toto oznámení musí obsahovat informace, pro který trestný čin bylo sledování povoleno a jakým justičním orgánem. Sledování je nutno ukončit, jakmile to požaduje smluvní stát, na jehož výsostném území sledování probíhá. Příslušné policejní nebo celní orgány smluvních států se dohodnou na tom, zda a popřípadě jaká technická opatření, zejména demontování a navrácení použitých technických prostředků, je nutno po ukončení sledování přijmout. Využití výsledků sledování podle věty první vyžaduje předchozí souhlas příslušného orgánu podle odstavce 1 smluvního státu, na jehož výsostném území sledování probíhalo. Pokud není souhlas udělen, nesmí být výsledky získané sledováním použity, ledaže je třeba přijmout naléhavá opatření, aby se zabránilo bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti. Druhý smluvní stát bude o každém takovém použití vyrozuměn spolu s uvedením důvodů.
(5) Odhalení totožnosti úředníků provádějících sledování je možné pouze po předchozím souhlasu smluvního státu, jehož úředníci mají být ztotožněni. Odstavec 3 bod 5 není dotčen.
(6) Úředníky označenými v odstavcích 1 a 2 jsou:
- za Českou republiku: úředníci policejních a celních orgánů;
- za Spolkovou republiku Německo: úředníci Federální policie, policií spolkových zemí a úředníci Celní pátrací služby.
(7) Ústředním místem uvedeným v odstavcích 1, 2 a 4 je:
- za Českou republiku:
Policejní prezidium České republiky, nebo - v případě trestných činů v oblasti přeshraničního pohybu zboží - Generální ředitelství cel;
- za Spolkovou republiku Německo:
Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt) nebo - v případě trestných činů v oblasti přeshraničního pohybu zboží - Celní kriminální úřad (Zollkriminalamt).