Článek 8
Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
1. Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, investor písemně oznámí hostitelské smluvní straně. Spor bude předmětem smírných konzultací nebo jednání mezi stranami sporu.
2. Jestliže spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nebude takto urovnán ve lhůtě šesti měsíců od písemného oznámení nároku, je investor oprávněn předložit spor buď:
a) příslušným soudům smluvní strany, kde je investice uskutečněna; nebo
b) mezinárodním rozhodčím orgánům:
(i) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D. C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany se stanou stranami této úmluvy; nebo
(ii) Dodatkové směrnici ICSID, jestliže ze smluvních stran buď žalovaná smluvní strana nebo smluvní strana investora, ale nikoli obě, je stranou Úmluvy ICSID; nebo
(iii) mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL).
3. Rozhodčí nález se bude opírat o ustanovení této dohody, pravidla a uznané obecné principy mezinárodního práva a o vnitrostátní právo hostitelské smluvní strany v rozsahu, ve kterém je vnitrostátní právní řád hostitelské smluvní strany slučitelný s ustanoveními této dohody nebo principy mezinárodního práva.
4. Jakmile investor předloží spor mezinárodním rozhodčím orgánům, takové předložení je konečné. Jestliže investor předložil spor příslušným orgánům smluvní strany, kde je investice uskutečněna, může investor vzít svoji žalobu zpět v souladu s právním řádem této smluvní strany za předpokladu, že konečné rozhodnutí ještě nebylo vydáno, a předložit spor mezinárodním rozhodčím orgánům, jak je uvedeno v tomto článku. Toto předložení sporu mezinárodním rozhodčím orgánům po jeho vzetí zpět od národních orgánů je konečné.
5. Rozhodčí nález je konečný a závazný pro obě strany sporu. Každá smluvní strana přejímá závazek vykonat nález v souladu se svým domácím zákonodárstvím.
6. Smluvní strany se zdrží toho, aby ovlivňovaly diplomatickými cestami jakoukoli záležitost, která byla předložena soudům nebo rozhodčím orgánům podle tohoto článku, kromě případu, kdy strana ve sporu se buď nepodrobila soudnímu rozhodnutí nebo rozhodčímu nálezu.