§ 1
(1) Při poukazování prostředků určených na správní výdaje podle § 2, odst. 1 finančního zákona jest potvrditi ve spise, že poukazovanou částkou se nepřekročuje dvanáctina celoročně rozpočtené částky nejnižšího rozpočtového odvětví, upravené podle ustanovení § 27 finančního zákona. Nejnižším rozpočtovým odvětvím jest každá dílčí částka uvedená v rozpočtech jednotlivých kapitol připojených k finančnímu zákonu.
(2) Nebude-li nutno použíti v některém měsíci celé dvanáctiny celoročně rozpočtené částky pro určitou potřebu, uvedenou ve státním rozpočtu, může býti zbytku použito pro týž účel v následujících měsících, jde-li o nutnou potřebu.
(3) Bylo-li poukázáno v některém měsíci se souhlasem ministra financí výjimečně více než dvanáctina, budiž částka, o kterou bylo poukázáno více, vyrovnána v některém pozdějším měsíci, nejpozději v prosinci roku 1947.