2.2.1 Konstrukce
2.2.1.1 Stojan kyvadlového kladiva
Stojan kyvadlového kladiva musí být dostatečně tuhý, aby při nárazu kladiva na vzorek nebyly naměřené hodnoty ovlivněny vibrací stojanu.
2.2.1.2 Základ kyvadlového kladiva
Základ kyvadlového kladiva musí mít dostatečnou hmotnost, aby dokázal utlumit rázy při zkoušce. Tato hmotnost musí být větší než je čtyřiceti násobek hmotnosti kyvadla. Základ musí být uložen na stabilním podkladu, který zaručuje, že nedojde k přenosu vibrací z okolního prostředí.
2.2.1.3 Kyvadlo
Šířka břitu kyvadla musí být v rozmezí od 10 mm do 18 mm. Úhel ostří břitu musí být 30° ± 1° a jeho poloměr zaoblení musí být (2 + 0,5) mm. Úhel mezi přímkou dotyku břitu a vodorovnou osou zkušebních tyčí musí být 90° ± 2°.
2.2.1.4 Spouštěcí mechanizmus kyvadla
Spouštěcí mechanizmus kyvadla z jeho počáteční polohy musí fungovat volně a spouštět kyvadlo bez jakéhokoli počátečního škubnutí, nebo podnětu ke vzniku vibrací. Jestliže tento mechanizmus obsahuje také brzdový systém, musí být zamezeno nežádoucí činnosti brzdy.
2.2.1.5 Podpěry a opěry referenční zkušební tyče
Podpěry musí ležet v jedné rovině. Vzdálenost mezi rovinami obou podpěr nesmí překročit hodnotu 0,1 mm. Horní rovina opěr musí být rovnoběžná s osou otáčení kyvadla. Odchylka rovnoběžnosti podpěr musí být menší než 3/1000. Opěry musí ležet v jedné rovině. Vzdálenost rovin proložených opěrnými plochami obou opěr nesmí překročit 0,1 mm. Úhel mezi rovinou opěr a podpěr musí být 90° ± 0,1°. Vzdálenost mezi opěrami musí být (40 + 0,2) mm, poloměr zaoblení opěr musí být (1 + 0,5) mm a úhel úkosu opěr musí být 11° ± 1°. Umístění opěr a podpěr referenční zkušební tyče je patrné z obrázku 1.
2.2.1.6 Světlost mezi opěrami a kyvadlem
Světlost mezi opěrami a kyvadlem musí být taková, aby přeražené části referenční zkušební tyče spadly volně z kyvadlového kladiva, s minimálním vlivem a bez zpětného dopadu na kyvadlo, dříve než dokončí kyv. Žádná část kyvadla, která prochází mezi opěrami nesmí být tlustší než 18 mm. Základní tvary kyvadla jsou na obrázku 2. Tvar C nebo tvar U.
Obrázek - Opěry a podpěry
Obrázek 1. Opěry a podpěry referenční zkušební tyče
Obrázek - Základní tvary
Obrázek 2. Základní tvary pracovní části kyvadla
U kyvadla, jehož pracovní část má tvar C nedopadnou přerážené části referenční zkušební tyče zpět na kyvadlo, jestliže je vůle na obou koncích referenční zkušební tyče větší než 13 mm.
U kyvadla, jehož pracovní část má tvaru U se musí zabránit zpětnému dopadu částí přeražené referenční zkušební tyče na kyvadlo. U kyvadlových kladiv, u kterých se používá tento tvar kyvadla, musí být instalovány bezpečnostní plechové kryty, které splňují následující požadavky:
a) musí mít tloušťku alespoň 1,5 mm,
b) musí mít minimální tvrdost 45 HRC,
c) poloměr zaoblení musí být alespoň 1,5 mm,
d) musí mít takovou polohu, aby vůle mezi bezpečnostním krytem a kyvadlem nepřekročila 1,5 mm.
U kyvadlových kladiv, u kterých světlost průchodu kyvadla připouští vůli mezi koncem referenční zkušební tyče připravené v poloze pro zkoušku a bezpečnostními plechovými kryty alespoň 13 mm, je nutno splnit následující požadavky:
a) musí mít minimální tvrdost 45 HRC,
b) poloměr zaoblení musí být alespoň 1,5 mm.
2.2.1.7 Poloha středu nárazu
Vzdálenost
l
1
od středu nárazu k ose otáčení se rovná délce matematického kyvadla se stejnou dobou kyvu, jakou má kyvadlo zkušebního stroje. Tato vzdálenost se porovná se vzdáleností L mezi středem dotyku referenční zkušební tyče s břitem a osou otáčení podle rovnice
l = 0,995 . L ± 0,005 . L.
1
Staré typy kyvadlových kladiv obvykle nesplňují požadavek
(l - L) ≤ L/100,
1
ačkoliv se jejich údaje pokládají za korektní. Jejich použití se toleruje pokud:
a) (l - L) ≤ 1,75 . L/100
1
a jsou-li splněny všechny ostatní podmínky stanovené pro přímé ověření nebo
b) byla kyvadlová kladiva podrobena nepřímému ověření, jehož výsledky vyhověly požadavkům uvedeným v tabulce 2.
2.2.1.8 Zařízení pro indikaci hodnoty energie
Kyvadlové kladivo musí být opatřeno stupnicí, která ukazuje úhel polohy kyvadla nebo spotřebovanou energii nebo obě tyto jednotky.
2.2.1.8.1 Analogová stupnice
Značky analogové stupnice musí mít jednotnou šířku a musí být přibližně stejně široké jako ukazovatel. Musí umožňovat čtení měřených hodnot bez paralaxy. Vzdálenost mezi dvěma sousedními značkami musí být nejméně 2,5 mm, aby bylo možno odhadnout 1/10 dílku analogové stupnice. Dílek se musí rovnat nejvýše 1/100 potenciální energie a musí umožňovat odhad přírůstku energie rovnající se nejméně 0,25 % potenciální energie.
2.2.1.8.2 Číslicová stupnice
Číslicová stupnice musí ukazovat dobře čitelný údaj s rozlišitelností nejméně 1/400 potenciální energie.