Článek 2
Daně, na které se Smlouva vztahuje
(1) Tato smlouva se uplatňuje na daně z příjmu, ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.
(2) Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z části příjmu včetně daní ze zisku ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky.
(3) Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou:
a) v Indonésii:
daň z příjmů, ukládanou podle Undang-undang Pajak Penghasilan 1984 (Zákon č. 7 z r. 1983), vyjma daně z příjmu placené podle kontraktů o podílu na výrobě, pracovních smluv a jiných podobných smluv v odvětví těžby nafty a zemního plynu a jiných těžebních odvětvích;
b) v České republice:
(i) daň z příjmu fyzických osob;
(ii) daň z příjmu právnických osob;
(iii) daň z nemovitostí;
(dále nazývané "česká daň").
(4) Tato smlouva se bude rovněž vztahovat na daně stejného nebo podobného druhu, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí podstatné změny, které byly provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.