CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 67/1929 Sb. Vyhláška ministerstva financí, jíž se stanoví celní pohraniční pásmo. C. Celní okrsek Slovenský.

C. Celní okrsek Slovenský.

67/1929 Sb. Vyhláška ministerstva financí, jíž se stanoví celní pohraniční pásmo.

C. Celní okrsek Slovenský.

Od Malého Polomu jde vnitřní celní hranice po zemské hranici směrem východním na Velký Polom (1067), pak směrem jižním k bodům 809 (Poprova Hora) a 695 a dále směrem jihovýchodním přes body 828, 607 a 612 na bod 560 (Gruň) a k řece Kysuce; nato sleduje směrem východním řeku Kysucu, vylučuje osadu Čadcu z pohraničního pásma, sleduje opět tok Kysuce směrem jižním až za osadu Lieskovec nad Kysucou a vystoupí směrem východním na bod 594 (Pleso); od tohoto bodu jde směrem východním po hřebenu přes body 732 (Tkáčova Hora) a 773 (Prichib) na bod 922 (Černatin), odtud směrem jihovýchodním přes bod 787 na bod 785 (Bílý Vrch) a pak směrem jižním na bod 765 (Žiljen); od tohoto bodu jde na východ po hřebenu přes body 716, 705, 698, 856, 904, 901, 1075 (Okruhlice), 1208 (Javorinka), 1165 (Okruhlice), 1085 (Hola), 1326 (Parač), 1260 (Prislopec), 1129, 1057 (Malá) a 1003 na bod 942 (Golanki, ležící jihovýchodně osady Lomné) a od něho přímo na bod 799 (Uhlisko), ležící jižně osady Breza, a na bod 865 (Pekelná), ležící východně jmenované osady; od tohoto bodu jde na sever přes bod 1051 (Vrata) na bod 1037 (Poperačka), pak směrem severovýchodním na bod 926, nato, jihovýchodním k bodu 613 (severně Námestova) a k potoku Polhorance; sleduje tok Pothoranky směrem jižním, přejde pak na tok Bílé Oravy, již sleduje až ke stoku s Černou Oravou, odtud vystoupí směrem jihovýchodním na bod 859 (Uhlisko) a přejde mezi Trstenou a Tvrdošínem na hřeben (body 632 a 798), po němž jde směrem jižním, až přetne údolí mezi Habovkou a Oravským Bílým Potokem; vystoupí pak na bod 1202 (Mochi) a bod 996 (Pripor), ležící severně osady Pluty, odtud jde směrem jihozápadním přes bod 911 na bod 945, od něho směrem jihovýchodním mezi osadami Pluty a Velké Borové na bod 1125 (Ostrý Vrch) a přes body 869 a 803 a mezi osadami Bobrovček a Jalovec k bodu 828, pak směrem východním mezi Jalovcem a Bobrovcem k bodu 677; nato jde směrem jižním mezi Trsteným a Smrečany k bodu 729 (Nikovo), od tohoto bodu směrem východním přes body 771 (Hrastje), 776, 764 a 737 na bod 823 (Brezini) u osady Liptovská Kokava a konečně směrem severovýchodním [body 965 (Hrubý Grúň) a 1138 (Hrádok)] ke Štrbskému plesu.

Od Štrbského plesa jde vnitřní hranice sledujíc dráhu a silnici Svobody směrem východním a v dalším pokračování směrem severovýchodním - zabírajíc Štrbske Pleso, Vyšné Hágy, Tatranskou Polianku, Nový a Starý Smokovec, Tatranskou Lomnici a Matliary do pohraničního pásma - k Tatranské Kotlině, odtud pak sleduje směrem východním Belanský potok až k bodu 637 (silniční most přes potok jižně Slovenské Vsi) a jde, odtud týmž směrem k bodu 593, ležícímu na řece Popradu jižně obce Bušovce; odtud sleduje tok řeky Popradu k Staré Ľubovně, před ní zahýbá směrem jihovýchodním na bod 763, ležící východně Kúpelí Ľubovnianských, jde pak směrem jižním k bodu 1252 (Kaligura), ležícímu jižně osady Šambron; od tohoto bodu jde směrem jihovýchodním k řece Toryse, již stihne jižně stejnojmenné osady; poté sleduje proud řeky Torysy až za osadu Lipiany, zde mění směr na severovýchodní a jde na bod 555 (Dragolina) a pak směrem severním přes body 623, 652 a 803 na bod 888 (Kočelný Vrch). Od tohoto vrchu přechází směrem severovýchodním na horský hřeben, po němž jde [body 971 (Forgačka), 822 (Prehyba), 1021] na bod 924 (Žebrácký Vrch), ležící východně osady Kríže; odtud jde mezi osadami Rychvald a Mokroluh se strany jedné a městem Bardejovem se strany druhé přes body 351 a 552 na bod 518 (Stredna Hora), od něho směrem východním k rozcestí silnic z Bardejova do osady Dlhá Lúka a Bardejovských Kúpelí a dále na body 425 (Novaveski Lán), 423 (Pomijski), ležící jižně osady Andrejová, a 640, ležící severovýchodně téže osady; od tohoto bodu jde směrem jihovýchodním po hřebenu přes body 634, 466, 372 a 364 k bodu 356, ležícímu severně obce Ortutová, od něho směrem severovýchodním k bodu 670 (Černá Hora) a k bodu 364 (Jalinki Vrch), ležícímu severovýchodně osady Nižní Svidník; od jmenovaného bodu jde směrem jihovýchodním k bodu 382 (Osikova), ležícímu jihovýchodně osady Vislavy tak, že tuto osadu vylučuje z pohraničního pásma, a dále k bodu 428 (Radivoj), ležícímu jižně osad Bukovců; od tohoto bodu jde směrem východním k bodu 466, ležícímu jižně osady Havaj, pak směrem severovýchodním k bodu 551 (Klimce), nato směrem jihovýchodním přes body 513 (Malečový Vrch), 464 a 384 k bodu 277, ležícímu na Laborci západně kláštera Sv. Bazila; od tohoto bodu sleduje tok Laborce směrem jižním až za osadu Brestov, kdež jej proti bodu 219 opustí a jde směrem severovýchodovýchodním přes bod 390 na bod 374, ležící severovýchodně osady Humenský Rokytov; odtud jde směrem jihovýchodním přes body 459 (Žalová) a 385 k bodu 382, ležícímu jihozápadně osady Poľanka Nechválova, dále pak směrem východním přes body 278, 486 a 544 k bodu 453 (Močarka), ležícímu jihovýchodně osady Pčoliné, nato směrem jihovýchodním k bodu 552, ležícímu jižně osady Jalová; od tohoto bodu jde směrem severovýchodním k bodu 563, pak po hřebenu směrem východním k bodu 807 a nato směrem jihovýchodním přes body 796, 725, 745, 787, 541 a 466 k bodu 503 (Holica) a s něho směrem severovýchodním k bodu 796 (Rožok) na hranici slovensko-podkarpatoruské.