A. Celní okrsek Český.
Vnitřní celní hranice jde od bodu ležícího asi 1 km jihovýchodně od osady Rožnova na Moravě, směrem severozápadním ke kapličce ležící na silnici z Kaprounu do Klenové u samot Kreidl a Alex tak, že zahrnuje obě tyto samoty do pohraničního pásma; od jmenované kapličky jde týmž směrem k vrchu 683 u Kunějova, nato směrem západním k jižnímu konci rybníku u Horní Pěné, pak k vrchu 550 (Schmiedhanselberg) a k řece Nežárce mezi osadami Lásenicí a Horní Lhotou; zabírá obec Lásenici do pohraničního pásma a sleduje pak Nežárku po proudu až k bodu, ve kterém se do ní vlévá Nová Řeka. Od tohoto stoku jde vnitřní celní hranice proti proudu Nové Řeky a Lužnice až k samotě U Tikalských, kdež odbočuje směrem západním, protíná železniční trať a jde pak podél ní směrem jižním - zabírajíc stanici Chlum u Třeboně-Pilař do pohraničního pásma - k osadě Šmelcovně u Suchdolu nad Lužnicí; zabírá osady Šmelcovnu, Suchdol nad Lužnicí a Hrdlořezy do pohraničního pásma, obrací se za Hrdlořezy na západ, jde k železnici vedoucí z Českých Budějovic do Českých Velenic, kterou protíná u bodu 471 poblíže rybníka Voušovce; nato jde směrem jihozápadním mezi obcemi Olešnicí a Bukovou k bodu 579 (Eichberg) u osady Hrádku a stýká se v bodě 524 nedaleko osady Pěčína s okresní hranicí kaplickou; nato sleduje tuto hranici nejdříve směrem jihozápadním až k obci Klení, pak severozápadním a jihozápadním k Soběnovu, kdež ji opouští (kaplička bod 629) a jde západním směrem mezi osadami Smrhovem a Pořešincem (tyto osady zůstávají mimo pohraniční pásmo) a osadami Soběnovem, Přísečnem a Žďárem k bodu 597, a tu obrací se k severozápadu k Jamskému rybníku nedaleko železniční stanice kaplické, kdež opět se setká s okresní hranicí.
Tuto hranici sleduje pak jihozápadním směrem přes Vltavu až, k Běleni, kdež obrací se na západ, a jde po okresní hranici až k silnici z Frymburka do Světlíku. Zde odbočuje směrem severozápadním k vrchu 788 (Kozlův Vrch), odtud jde směrem severním k vrchu 866 (Kuhhübel) u osady Reichetschlagu, nato severozapadním - zabírajíc obec Mokrou do pohraničního pásma - přes hřeben (bod 835) k rybníku olšinskému, zabírá osady Olšinu a Hodňov do pohraničního pásma a jde na vrch 1216 (Spitzwald).
Od tohoto vrchu jde směrem severozápadním, přes Steinberg (body 1182 a 1155), Schwarzwald (bod 992) a bod 958 k vrchu Hendelbergu (s. v. osady Šenavy) a pak směrem západním ke stoku Teplé Vltavy se Studenou Vltavou; odtud jde proti proudu Teplé Vltavy až k Lenoře, již zabere do pohraničního pásma, a vystoupí na bod 867 (Vogelberg). Od tohoto bodu sleduje zákrut železnice k zástavce Horní Vltavice, od ní vystoupí směrem severozápadním k bodu 1112 (Riesenschloss), od něhož jde dále k bodu 1124 (Lichtenberg) a k bodu 1057 (Steindlberg), ležícímu západně od Vimperka; od tohoto bodu jde směrem západním - zabírajíc osady Paseky a Pokovy Hutě do pohraničního pásma - k bodu 1217 (Leckerberg), pak směrem severozápadním k bodu 1173 (Haidl) u osady Zhůří a k bodu 883 (Ziegenruck) u osady Kozí Hřbet, pote směrem severním k bodu 812 (Weinberg) mezi Kašperskými Horami a Rejštejnem, a od něho směrem severozápadním k bodu 617 u Anína; od tohoto bodu jde směrem severozápadozápadním k bodu 950 (Wasseckenberg) u Mochova, a od něho k bodu 1089 (Ahornberg) ; od tohoto jde směrem západním přes bod 969, ležící na silnici Zejbiš - Železná Rudá, k bodu 1234 (Na Můstku), odtud po hřebenu Prenetu směrem severozápadním přes bod 1070 (Prenet) k bodu 1005, na němž mění směr na západní, v němž dojde přes bod 570 k řece Úhlavě.
Vnitřní hranice sleduje pak směrem severním tok řeky Úhlavy - vylučujíc však Nýrsko a Bystřici z pohraničního pásma - až ke vtoku Andělice, odtud jde směrem severozápadním přes body 504 (Hůrka), 599, 600, 642 a 577 k bodu 654 (Dralberg) u Prapořiště, zabírá osady Prapořiště a Starec do pohraničního pásma a jde pak přes body 485, 467 a 419 k bodu 470 (Jirklovka, východně osady Nevolice) ; zde mění směr na jihozápadozápad a jde přes body 582 (Sv. Vavřinec), 532 (Hlava) a 472 k bodu 523 u osady Pec; odtud vystupuje mezi osadami Capartice a Chodov směrem severozápadním na Klenečské horské pásmo vynikající vrcholnými body 850 (Zádek), 874 (Holtrava), 886 (Škarmanka) k bodu 876 (Herštýn); od tohoto bodu jde směrem severním - zahrnujíc osady Pozorku, Korytany a Bezvěrov do pohraničního pásma - přes body 750, 756, 744, 717, 669, 665, 617, 651 a 669 (Haselberg) k bodu 459 u Újezdu Svatého Kříže; odtud jde směrem severozápadním k bodu 664 a poté směrem severním přes body 736, 692, 664 (Sv. Apolena), 723 (Waitzenberg) a 690 (Schafberg) k bodu 629, ležícímu severně osady Milov; odtud jde směrem severozápadním po horském hřebenu přes body 681, 672, 722 (Höllenberg) a 764 (Plessberg) k bodu 687 (kostel Sv. Anny), poté směrem severním k bodům 754 (Klitscherberg) a 592 (Hofackerberg); od tohoto bodu jde směrem severovýchodním přes bod 584 k silnici Tachov - Sv. Kříž (bod 561), pak směrem severním - zahrnujíc osady Březí, Svatý Kříž a Zadní Chodov do pohraničního pásma - na vrcholný bod 562 (Langenberg); od něho jde na bod 650 (Kühberg, ležící východně od Chodovského Šmelctálu) a stále směrem severním přes body 657, 631 a 606 ke křižovatce silnice se železniční tratí Mariánské Lázně - Cheb u Haselhofu; odtud jde směrem severozápadním - zahrnujíc osady Horní a Dolní Žandov do pohraničního pásma a procházejíc mezi Ždírnicí a Kunrátovem - k bodu 469 (Vorderlust) a dále k Ohři, s níž se setká mezi osadami Chocovice a Vokov; od tohoto bodu jde směrem severním k bodu 445 (Harte Höhe) a k bodu 451, ležícímu jižně osady Milhostov; odtud jde směrem severovýchodním přes bod 463 k potoku Libickému, jehož tok sleduje proti proudu směrem severním až k okresní hranici Kraslické; odtud sleduje tuto hranici směrem severovýchodním až ke vtoku Rotavského potoka do Zvodavy, zabírá místní část osady Studence, zvanou Annathal, do pohraničního pásma a jde pak přes body 676 (Kernberg u Rotavy), 631 a 642 k bodu 780 (Spitzberg), od něho protínajíc železniční trať s. z. Nejdeku přes body 697 (Paulusberg severně Nejdeku), 844 (Hochtanne), 938 (Ringelsberg) k bodu 1027 (Plessberg na hranici nejdecko-jáchymovské); poté jde směrem východním k bodu 900 (Koberstein) a pak jihovýchodním přes bod 553 (Franzensberg) k řece Ohři, již sleduje - vylučujíc osadu Stráž z pohraničního pásma - až k mostu u Okounova.
Od mostu u Okounova jde hranice směrem severním na vrch 524 (Burbeig) a přes bod 671 (Seifenberg) na bod 702, ležící východně osady Steingrün; odtud jde směrem severovýchodním (body 655, 622, 602 a 513) k bodu 725 (Hundskoppe) a přes bod 595 u osady Místo k bodu 671, ležícímu jižně osady Vysoká v okresu chomutovském; odtud prochází směrem severoseverovýchodním mezi osadami Vysoká a Křimov se strany jedné a Lideň, Nebovazy, Strážky a Suchdol se strany druhé k bodu 673 a od tohoto mezi osadami Radenovem a Gerštorfem k bodu 772; od tohoto bodu jde směrem východním k bodu 705 (Seeberg), od tohoto směrem severovýchodním - zahrnujíc osady Jezeří, Albrechtice, Dolní Jiřetín, Čtrnáct Dvorů, Záluží, Lipětín, Louku a Lom do pohraničního pásma - k bodu 286 a od tohoto směrem severním - zabírajíc místní části Doly Alexander a Hrdlovku, patřící k obci Hrdlovka, do pohraničního pásma - k železničnímu mostu na trati Horní Jiřetín - Hrob; odtud sleduje železniční trať směrem k Hrobu až před osadu Domaslavice, odtud přejde směrem východním za železniční stanicí Oldřichov na trati Duchcov - Teplice, sleduje tuto trať směrem severovýchodním - vylučujíc město Teplice - Šanov z pohraničního pásma - ke křižovatce se silnicí u Soběchleb, přejde - zabírajíc osadu Soběchleby do pohraničního pásma - na tuto silnici a sleduje ji - zabírajíc osady Přestanov, Chlumec a Varvažov do pohraničního pásma - až ke křižovatce se železnicí; od této křižovatky jde směrem východním - vylučujíc osadu Německé Chvojno z pohraničního pásma - k bodu 617 (Lerchenberg) a dále směrem severovýchodním přes Labe k bodu 441 (severně osady Chlumu) a k bodu 501 (Falkenberg); od tohoto bodu jde směrem východním k bodu 481 (severně osady Brložce) a odtud směrem severovýchodním k bodům 596 (Lotterberg, severně České Kamenice) a 705 (Gr. Ahrenberg); od tohoto bodu jde směrem jihovýchodním k bodům 715 (Buchberg) a 755 (Kleissberg). Odtud jde po okresní hranici směrem jihovýchodním a pak východním k bodu 458 (Schmiedeberg), od tohoto bodu směrem východním k bodu 344, ležícímu na jih od osady Valdova, a od tohoto směrem severovýchodním k bodu 789 (Kalkberg, ležící východně od osady Jítrava na okresní hranici).
Od tohoto bodu jde hranice směrem východním u Hammersteinu, jde tímto údolím až ke vtoku Černé Nisy, prochází mezi osadami Starý Habendorf a Kateřinky se strany jedné a Staré Pavlovice, Ruprechtice a Rudolfov se strany druhé, jde pak od osady posledně jmenované k severu podle toku Černé Nisy a Hejnické poutní cesty až k okresní hranici; tuto hranici sleduje směrem jihovýchodním až na Číhanou (Tschihanlwiese), odtud pak jde směrem jižním podle toku Bílé Desné a nato podle železniční trati až k zástavce u Návarova, u níž přejde na okresní hranici, již sleduje až k cestě mezi osadami Vysoké nad Jizerou a Jesený; odtud jde směrem severoseverovýchodním na vrch 895 (Kobyla u Stromkovic), odtud směrem jihovýchodním k bodu 947 (Jánský Vrch), odtud po okresní hranici směrem jižním k bodu 535 (Kozinec), nato směrem východním přes body 485 (Zimův Vrch), 473 (křižovatka silnic u Čisté), 556 a 656 k bodu 537, ležícímu západně osady Mladé Buky. Od tohoto bodu jde směrem jihovýchodním k bodu 582 (Seplberg jižně osady Mladé Buky), od něho směrem jihojihovýchodním k bodu 443, ležícímu severně osady Volanov, a k bodu 395, nato směrem východním přes bod 505 (Gablenzhöhe) k bodu 529 (Katzauerberg); od tohoto bodu jde směrem jihovýchodním přes body 524, 493, 475 a 481 k bodu 416, ležícímu jižně Úpice, a k bodu 327 na Úpě u Havlovic; nato jde směrem jihovýchodovýchodním k bodu 440 u železniční stanice Červený Kostelec, sleduje pak železnici přes spojku Starkoč - Václavice až ke stanici Nové Město nad Metují; zahrnuje Nové Město i osadu Krčín do pohraničního pásma, jde údolím směrem jihovýchodním až k osadě Ohnišov, od této směrem téměř jižním na bod 428 (Kolíska u osady Miškov), poté směrem jihovýchodním po hřebenu Ochozu k bodu 404, od něho směrem jihovýchodovýchodním k bodu 653 u M. Uhřínova; od tohoto bodu jde směrem jižním k bodu 582 (Galgenberg), poté směrem jihovýchodním k bodu 604 u Popelova, nato směrem jižním k bodu 544 jižně od Pěčína a poté směrem jihovýchodním přes body 553 (Velká Suchá) a 504 (Hurka) k Divoké Orlici, již sleduje až k ohbí u Nekoře; pokračuje pak tímtéž směrem přes body 511 a 573 k okresní hranici jižně Jablonného n. O. a sleduje tuto hranici nejprve směrem východním podle potoka Orličky, pak severovýchodním na bod 994 (Černý Vrch) na hranici Čech a Moravy; od tohoto bodu jde směrem východním po zemské hranici k bodu 999 (Ebereschberg) a od tohoto nejprve směrem severozápadním a poté severovýchodním k řece Moravě, odkud pokračuje vnitřní celní hranice v celním okrsku Moravskoslezském.