§ 11.
(1) Placená dovolená nepřísluší těm, kteří v roce, kdy na dovolenou by jinak měli nárok, před jejím nastoupením byli propuštěni z práce z důležitých důvodů, které opravňují zaměstnavatele podle právních předpisů zrušiti pracovní poměr bez výpovědi, nebo kteří ji bez důvodu nenastoupili.
(2) Náhrada mzdy podle předcházejících ustanovení nepřísluší osobám, které v době dovolené pracovaly za úplatu pro osoby cizí.
(3) Zaměstnancům, kteří nemajíce nároku na dovolenou, nemohou býti zaměstnáni, poněvadž ostatním zaměstnancům téhož podniku byla udělena dovolená, nepřísluší nárok na náhradu mzdy.