§ 10.
U koho se placení daně za stejný druh nápojů pravidelně a často opakuje, ten může zapraviti daň hromadně na delší, přibližně 1 až 2 měsíce obsahující období předem za následujících podmínek:
1. Placení se smí týkati vždy jen daně za jednotlivé v § 1, č. 1 - 5, zák. uvedené druhy nápojů, tedy bud za víno a mošt z hroznů, neb mošt ovocný a šťávy ovocné neb limonády neb minerální vody neb sodovou vodu.
2. Okolnost, že se jedná o hromadné zapravení daně, vyznačí se na složním lístku dře následujícího vzoru: "Hromadné zapravení daně za 100 hl vína k výčepu a obchodu v malém v obnosu 4000 K (neb za výrobu 2000 1 sodové vody v obnosu 160 K a pod.) na dobu od 12. ledna 1920 počínajíc až do vyčerpání".
3. Platitel daně jest povinen zaznamenávati na zvláštní příloze k platební stvrzence postupně veškeré případy, kdy dle zákonných ustanovení povinnost k placení daně vznikla, nejdéle ve lhůtě stanovené pro splatnost daně, se všemi údaji, jak jsou předepsaný na složním lístku (vzorec č. 1); případy takto nezaznamenané považují se za neohlášené a nezdaněné, nepočítají se do obnosu hromadně zapravené daně a tvoří skutkovou podstatu těžkého důchodkového přestupku.
4. Finanční úřad I. stolice může, uzná-li toho potřebu, žádati, aby místo nebo vedle záznamů, v bodě č. 3 zmíněných, každý jednotlivý případ ohlášen byl dozorčímu úřadu (§ 35) na zvláštním složním lístku předepsaného vzoru; úřad tento opatří stvrzenkovou část úředním razítkem a vrátí ji straně.
5. Platitel daně nemá nároku na vrácení částky nevyčerpané.
6. Finanční úřad I. stolice jest oprávněn tomu, kdo výhody hromadného placení daně zneužil neb podmínkám v předu uvedeným nevyhověl, nárok na užívání této výhody na čas neb na neurčito odepříti; v tomto případě se nevyčerpaná část složeného obnosu vrátí.