§ 1.
Víno po rozumu § 1, č. 1 zák. jest nápoj, povstalý kvašením lihovým z vinného moštu neb z rozmačkaných vinných hroznů; vinný mošt je tekutina, vyrobená z vinných hroznů.
Pod položku § 1, č. 2 zák. spadají vína ovocná a bobulová (jako borůvková, rybízová atd.) a mošty stejného původu; jsou to nápoje vyrobené lihovým kvašením jiných ovocných šťáv než hroznových, s přísadou vody, cukru, lihu nebo bez ní.
Za víno (dle § 1, č. 1 neb § 1, č. 2 zák. podle toho, zda nápoj pochází z hroznů, neb z jiného ovoce) považují se též vína šumivá a léčebná (medicinální).
Šťavami ovocnými (buď z hroznů dle § 1, č. 1, neb z jiného ovoce dle § 1, č. 2 zák.) rozumějí se jednak t. zv. surové šťávy (succus) jen částečně poživatelné, jednak k požívání již připravené t. zv. ovocné syroby; sem spadají též lihuprosté ovocné šťávy (pasteurisované, sterilisované a pod.). Při ovocných syrobech, přicházejících do obchodu dle váhy, lze v dohodě se stranou počítati 1 kg nejméně za 0.7 litru.
Limonádami z pravidla dle určitého druhu plodů označenými nazývají se nápoje, připravené buď smíšením ovocného syrobu s vodou nebo surové ovocné šťávy s vodou a cukrem. Umělé limonády jsou přípravky z umělých syrobů nebo z cukerních roztoků s přísadou (třešti, organických kyselin, barviva). Šumivé limonády jsou limonády nasycené za tlaku kyselinou uhličitou. V rámci tomto lze pokládati limonádami dle § 1, č. 3 zák. výrobky, pod tímto označením do obchodu uváděné, ze šťáv ovocných, do více než 2/3 zředěných, neb jich umělé náhražky; šťávy méně zředěné dlužno řaditi pod pol. § 1, č. 1 neb č. 2 zák.
Minerální vody včetně výslovně léčebných i hořkých vod, přírodní i umělé, jsou vody, v nichž bývá rozpuštěno větší množství pevných součástek a plynů než ve vodě obyčejné, a které se zpravidla vyznačují zvláštní chutí, vůni a barvou a mívají léčivé účinky na lidské ústrojí.
Sodová voda jest voda, uměle za tlaku kyselinou uhličitou nasycená a bez přísady neb s přísadou, pokud nápoje tyto nenáleží ke druhům v § 1, č. 1 - 4 zákona vyjmenovaným.
Pivem rozuměti jest slabě alkoholický nápoj, vzniklý zkvašením mladinky, připravené z látek škrobnatých neb cukernatých s přísadou chmele.
Ve smyslu zákona považuje se s ohledem na výměru daně:
1. za pivo výčepní ono pivo, které se prodává jako pivo výčepní (obyčejné), nepřesahuje-li jeho prodejní cena úředně stanovené nebo obecně obvyklé nejnižší ceny za pivo;
2. za ležák ono pivo, které se prodává pod tímto označením nebo za ceny vyšší, než jaké jsou úředně stanovené neb obecně obvyklé ceny za pivo výčepní;
3. za pivo speciální ono pivo, které se prodává za ceny vyšší, nežli jaké jsou úředně stanovené nebo obecně obvyklé ceny za pivo, uvedené v bodě č. 2.