Text ve změněném znění
Článek 1
Předmět úpravy
Tyto Jednotné právní předpisy stanovují způsob, podle kterého se železniční vozidla a ostatní železniční materiál schvalují k zařazení do provozu nebo použití v mezinárodní železniční dopravě.
Článek 2
Výklad pojmů
Pro účely těchto Jednotných právních předpisů a jejich (budoucích) příloh, Jednotných právních předpisů APTU a jejich příloh a Jednotných technických předpisů (JTP) APTU označuje výraz:
a) "nehoda" nežádoucí nebo neúmyslná náhlá událost nebo zvláštní zřetězení takových událostí majících škodlivé následky; nehody se rozdělují do následujících kategorií: srážky, vykolejení, nehody na železničních přejezdech, nehody na osobách způsobené pohybem vozového parku, požáry a další;
b) "schválení konstrukčního typu" udělení oprávnění, kterým příslušné úřady schválí konstrukční typ železničního vozidla jako podklad provozního povolení vozidel, které tomuto konstrukčnímu typu odpovídají;
c) "provozní schválení" udělení oprávnění, kterým příslušné úřady schválí pro každé jednotlivé železniční vozidlo nebo jiný železniční materiál jeho použití v mezinárodní železniční dopravě;
d) "Odborná komise pro technické otázky" komise předvídaná podle článku 13, § 1, písm. f) Úmluvy;
da) "objednavatel" veřejný nebo soukromý orgán, který návrh na stavbu nebo obnovu nebo modernizaci dílčího systému objednává. U tohoto orgánu může jít o železniční podnik, provozovatele infrastruktury nebo držitele vozidla nebo odpovědného držitele koncese pro provedení záměru;
e) "smluvní stát" každý členský stát Organizace, který k těmto Jednotným právním předpisům nepodal žádné prohlášení podle první věty § 1 článku 42 Úmluvy;
f) "prohlášení" doklad provedeného ohodnocení nebo prvek ohodnocení k potvrzení, že vozidlo, konstrukční typ nebo konstrukční prvek odpovídá ustanovením Jednotných právních předpisů APTU a jeho JTP (včetně použitelných zvláštních případů a národních požadavků platných ve smyslu článku 12 Jednotných právních předpisů APTU);
g) "stavební prvek" nebo "součást" je základní složka, skupina prvků, komplet nebo konstrukční celek vybavení, který je nebo má být zabudován do železničního vozidla, jiného železničního materiálu nebo infrastruktury; koncepce "stavebního prvku" v sobě zahrnuje jak hmotné tak i nehmotné věci, jako např. software.
h) "orgán příslušný k údržbě" (OPU) orgán, jehož úkolem je údržba vozidel a jako takový je ve smyslu článku 13 uveden v registru vozidel; tato definice platí také pro ostatní železniční materiál;
i) "základní požadavky" všechny podmínky uvedené v Jednotných právních předpisech APTU, které musí splňovat železniční systém, dílčí systémy a prvky interoperability, včetně jejich rozhraní;
j) "incident" příhoda souvisící s provozem vlaků a s vlivem na provozní bezpečnost, která není nehodou nebo těžkou nehodou;
k) "provozovatel infrastruktury" podnik nebo úřad provozující železniční infrastrukturu;
l) "mezinárodní doprava" doprava železničními vozidly po železničních tratích na území nejméně dvou smluvních států;
m) "vyšetřování" postup provedený za účelem zabránění nehod a incidentů, který zahrnuje sběr a vyhodnocení informací, zpracování závěrů včetně určení příčin (jednání či opomenutí události nebo podmínky nebo jejich kombinaci, které vedly k nehodě nebo incidentu) a popřípadě výstup pro bezpečnostní doporučení;
n) "držitel vozidla" osoba nebo subjekt, který jako vlastník nebo jinak oprávněný využívá vozidlo jako dopravní prostředek, a jako takový je ve smyslu článku 13 uveden v registru vozidel;
o) "údržbový řád" dokument (dokumenty), který udává (udávají) průběžné prohlídky a údržbářské práce na železničním vozidle (typu) nebo jiném železničním materiálu, které budou provedeny ve smyslu předpisů a specifikací v JTP, popřípadě se zohledněním zvláštních případů a platných národních technických požadavků ve smyslu článku 12 Jednotných právních předpisů APTU;
p) "záznamy o údržbě" dokumentace týkající se schváleného železničního vozidla nebo jiného železničního materiálu, která obsahuje záznamy o historii jeho provozu, jakož i na něm provedených prohlídek a údržbářských prací;
q) "síť" tratě, nádraží, terminály a nepřenosná zařízení všeho druhu, která jsou zapotřebí k zaručení jistého a nepřetržitého provozu železničního systému;
r) "otevřené body" technické aspekty v souvislosti se základními požadavky, které nejsou výslovně pojednány v JTP;
s) "ostatní železniční materiál" každý mobilní železniční materiál, který je určen k používání v mezinárodní dopravě a není železničním vozidlem;
t) "železniční dopravní podnik" každý soukromý nebo veřejnoprávní podnik,
- který je oprávněný přepravovat osoby nebo zboží na kolejích a který zajišťuje trakci nebo
- jenom zajišťuje trakci;
u) "železniční infrastruktura" (nebo pouze "infrastruktura") všechny železniční tratě a pevná zařízení, pokud jsou potřebná pro kompatibilitu a bezpečnou dopravu železničních vozidel a ostatního železničního materiálu schválených ve smyslu Jednotných právních předpisů;
v) "železniční materiál" železniční vozidla, ostatní železniční materiál, železniční infrastruktura;
w) "železniční vozidlo" vozidlo, které je způsobilé jezdit po železničních tratích na vlastních kolech s vlastním pohonem nebo bez něho;
x) "regionální organizace" organizace, na kterou smluvní státy ve smyslu článku 38 Úmluvy přenesly výhradní pravomoc;
y) "obnova" rozsáhlé práce k náhradě dílčího systému nebo jeho části, přičemž celkový výkon dílčího systému se nezmění;
ya) "RID" přípojek C Úmluvy;
z) "těžká nehoda" každá srážka vlaků nebo vykolejení vlaku s nejméně jednou obětí na životě nebo nejméně pěti těžce zraněnými nebo se značnou škodou na vozovém parku, železniční infrastruktuře nebo životním prostředí, jakož i jiné srovnatelné nehody s očividným důsledkem na dohled nad železniční bezpečností nebo bezpečnostní management; "značná škoda" znamená, že náklady bezprostředně odhadnuté vyšetřovacím orgánem jsou celkem nejméně 1,8 milionu jednotek ZPČ;
aa) "zvláštní případ" každá část železničního systému smluvních států, která z důvodů omezení geografických, topografických, urbanistických nebo kompatibility se stávajícím systémem vyžaduje přechodné nebo trvalé zvláštní úpravy v JTP. K tomu je možné počítat zejména od zbytku sítě odříznuté železniční tratě a sítě, průjezdný profil, rozchod kolejí nebo vzdálenost mezi kolejemi, jakož i vozidla a jiný železniční materiál, který se používá výhradně pro lokální, regionální nebo historické účely a vozidla a ostatní železniční materiál z třetích zemí nebo s cílem určení v třetích zemích.
bb) "dílčí systém" výsledek v JTP uvedeného rozdělení železničního systému; tyto dílčí systémy, pro které musí být stanoveny základní požadavky, mohou být strukturální nebo funkcionální povahy;
cc) "schvalovací proces" postup provedený příslušným správním orgánem pro povolení k využití železničního vozidla nebo ostatního železničního materiálu v mezinárodní dopravě nebo pro povolení konstrukčního typu;
dd) "průkaz způsobilosti" úřední důkaz úspěšného technického schválení ve formě platného konstrukčního certifikátu nebo provozního certifikátu.
ee) "technická specifikace" (Technical File) dokumenty vztahující se k vozidlu nebo ostatnímu železničnímu materiálu, v nichž jsou uvedeny všechny jeho (typové) technické vlastnosti, včetně uživatelské příručky a charakteristik potřebných pro identifikaci příslušného předmětu (předmětů);
eea) "TSI" přijatá technická specifikace interoperability ve smyslu směrnic 96/48/ES, 2001/16/ES a 2008/57/ES, přičemž jsou pokryty všechny dílčí systémy nebo části z nich tak, aby byly splněny základní požadavky a zajištěna interoperabilita železničního systému;
ff) "konstrukční typ" základní konstrukční vlastnosti železničního vozidla nebo ostatního železničního materiálu, které jsou kryté jednotlivými zkušebními certifikáty popsanými v hodnotícím modulu SB JTP;
gg) "modernizace" rozsáhlé pozměňovací práce na dílčím systému nebo jeho části, přičemž se zlepší celkový výkon dílčího systému.
Článek 3
Schválení k mezinárodní dopravě
§ 1
Každé železniční vozidlo zařazené do mezinárodní dopravy musí být schváleno podle těchto Jednotných právních předpisů.
§ 2
Účelem schvalovacího procesu je zjistit, zda železniční vozidla odpovídají
a) konstrukčním předpisům obsaženým v JTP,
b) předpisům pro konstrukci a technické vybavení podle přílohy k RID,
c) zvláštním podmínkám schvalování s použitím článku 7a.
§ 3
§§ 1 a 2, stejně jako následující články, platí analogicky pro schvalovací proces ostatního železničního materiálu a prvků konstrukce jak vozidel, tak ostatního železničního materiálu.
Článek 3a
Vzájemné působení s jinými mezinárodními smlouvami
§ 1
Železniční vozidla a ostatní železniční materiál zařazené do provozu podle platného zákonodárství Evropského společenství (ES) a odpovídajícího národního zákonodárství se považují za schválené k provozu všemi smluvními státy podle těchto Jednotných právních předpisů
a) při plné ekvivalenci mezi ustanoveními platných TSI a odpovídajících JTP a
b) pokud platná TSI, na základě nichž bylo schváleno železniční vozidlo nebo ostatní železniční materiál, pokryla všechny aspekty dílčích systémů, které jsou součástmi vozidla a
c) pokud tyto TSI neobsahují žádné otevřené body ohledně technické kompatibility s infrastrukturou a
d) pokud vozidlo nebo ostatní železniční materiál nepodléhá žádným odchylkám.
Při nesplnění těchto předpokladů platí pro vozidlo nebo ostatní železniční materiál článek 6 § 4.
§ 2
Železniční vozidla a ostatní železniční materiál schválený k provozu podle těchto Jednotných právních předpisů se považují za uvedené do provozu v členských státech Evropského společenství a ve státech, kde právo Společenství platí na základě mezinárodních smluv s Evropským společenstvím
a) při plné ekvivalenci mezi ustanoveními platných TSI a odpovídajících JTP a
b) pokud platné JTP, na základě nichž bylo schváleno železniční vozidlo nebo ostatní železniční materiál, pokryly všechny aspekty dílčích systémů, které jsou součástmi vozidla a
c) pokud tyto JTP neobsahují žádné otevřené body ohledně technické kompatibility s infrastrukturou a
d) pokud vozidlo nebo ostatní železniční materiál nepodléhá žádným odchylkám.
Při nesplnění těchto předpokladů podléhá toto vozidlo nebo ostatní železniční materiál schválení podle platného práva členských států Evropského společenství a států, které právo Společenství používají na základě mezinárodních smluv s Evropským společenstvím.
§ 3
Provozní schválení, provoz a údržba železničních vozidel a ostatního železničního materiálu používaných jen členskými státy Evropského společenství je upraveno platným zákonodárstvím ES a národním zákonodárstvím. Toto ustanovení platí také pro smluvní státy, které používají odpovídající právo Společenství na základě mezinárodních smluv s Evropským společenstvím.
§ 4
§§ 1 a 2 platí analogicky také pro schválení/povolení konstrukce vozidla.
§ 5
Ve smyslu článku 15 § 2 příslušný certifikovaný orgán pro údržbu nákladních vozidel (OPU) je považován za certifikovaný podle platného zákonodárství Evropského společenství a odpovídající národní legislativy vice versa, pokud existuje plná ekvivalence mezi ES přijatým certifikačním systémem podle článku 14a (5) Směrnice o bezpečnosti železnic Společenství 2004/49/ES a pravidly přijatými Odbornou komisí pro technické otázky ve smyslu článku 15 § 2.
Článek 4
Řízení
§ 1
Schvalovací proces vozidla se provádí
a) buď v jednom jediném kroku udělením provozního schválení pro určité jednotlivé železniční vozidlo,
b) anebo ve dvou za sebou následujících krocích udělením
- schválení konstrukčního typu pro určitý typ,
- následně provozní schválení pro jednotlivá vozidla, která tomuto typu odpovídají, formou zjednodušeného řízení, které potvrdí shodu s tímto typem.
§ 2
Posouzení souladu vozidla nebo konstrukčního dílu s ustanoveními JTP, na nichž schválení spočívá, může být rozděleno v různých, vždy prostřednictvím prohlášení potvrzených, hodnocených prvcích. Hodnocené prvky a provedení prohlášení stanoví Odborná komise pro technické otázky.
§ 3
Řízení schvalovacího procesu železniční infrastruktury podléhá platným ustanovením příslušného smluvního státu.
Článek 5
Příslušný úřad
§ 1
Schvalovací proces je úkolem národních nebo mezinárodních orgánů, kterým přísluší podle zákonů a předpisů příslušného smluvního státu.
§ 2
Úřady jmenované v § 1 jsou oprávněné nebo ve smyslu platných ustanovení jejich země povinné, příslušnost k prováděným hodnocením, včetně vydání příslušného prohlášení, úplně nebo částečně přenést na vhodné a uznávané zařízení se sídlem ve svém státě.
Přenesení příslušnosti na
a) železniční podnik,
b) provozovatele infrastruktury,
c) držitele vozidla,
d) orgán příslušný k údržbě (OPU),
e) projektanta nebo výrobce železničního materiálu, který se přímo či nepřímo podílí na výrobě železničního materiálu,
včetně dceřiných společností výše uvedených orgánů je zakázáno.
§ 3
Aby v § 2 jmenovaná zařízení mohla být uznána za vhodná, musí splňovat následující předpoklady:
a) Zařízení musí být nezávislé ve své organizační, právní struktuře a rozhodování na železničních podnicích, provozovatelích infrastruktury, zadavatelích a dodavatelích; jejich vedení a personál odpovědný za provádění hodnocení nebo vydání certifikátů a prohlášení se nesmí podílet ani bezprostředně ani jako oprávněný zástupce na návrhu, výrobě, konstrukci, údržbě nebo použití částí, vozidel nebo železničního materiálu. To nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobci nebo konstruktéry a tímto zařízením.
b) Zařízení a personál odpovědný za hodnocení musí tato hodnocení provádět s co největší odbornou integritou a s co největší technickou kompetencí, nesmí být vystaveni žádnému tlaku nebo stimulu, zejména finanční povahy, který by mohl ovlivnit jejich schopnost úsudku nebo výsledky jejich zkoušek, a to zejména ze strany osoby nebo skupiny osob, jichž se výsledek hodnocení týká.
c) Zařízení a personál odpovědný za hodnocení musí obzvláště být funkčně nezávislý na subjektech pověřených vyšetřováním nehod.
d) Zařízení zaměstnává personál a disponuje prostředky, které jsou potřebné pro dostatečné provádění technických a administrativních úkolů v souvislosti s hodnocením; dále musí mít přístup k nutné výbavě pro mimořádná hodnocení.
e) Personál odpovědný za hodnocení disponuje
- přiměřeným technickým a odborným vzděláním,
- uspokojivými znalostmi požadavků na jimi prováděné hodnocení a dostatečnou praxí v hodnocení a
- schopností vyhotovit certifikát, záznamy a zprávy, které tvoří formální důkaz provedeného hodnocení.
f) Nezávislost personálu odpovědného za hodnocení musí být zajištěna. Žádný zpracovatel nesmí být odměňován podle počtu provedených hodnocení nebo výsledků těchto hodnocení.
g) Zařízení uzavírá pojištění zákonné odpovědnosti, pokud tuto odpovědnost ve smyslu národního zákonodárství nepřebírá stát nebo je hodnocení prováděno bezprostředně tímto smluvním státem.
h) Personál zařízení je vázán služební mlčenlivostí ohledně všech vědomostí, které nabyl při výkonu svých povinností na základě těchto Jednotných právních předpisů nebo zákonných ustanovení a/nebo ustanovení smluvního státu, po případě včetně zákonodárství Evropského společenství (s výjimkou příslušných správních úřadů státu, ve kterém je tato činnost vykonávána).
§ 4
Požadavky uvedené v § 3 platí obdobně také pro úřady provádějící schvalovací proces.
§ 5
Smluvní stát zajistí, prostřednictvím notifikace nebo popřípadě prostřednictvím práva Evropského společenství nebo práva státu, který používá práva Společenství na základě mezinárodních smluv s Evropským společenstvím, aby byl generální sekretář informován o zařízeních odpovědných k provádění hodnocení, přezkoušení a povolení, s upřesněním okruhu působnosti každého zařízení. Generální sekretář zveřejní seznam zařízení, jejich identifikační čísla a oblasti působnosti a tento seznam udržuje v aktuálním stavu.
§ 6
Smluvní stát zajistí stálý dohled nad zařízeními jmenovanými v § 2 a odejme oprávnění zařízením, která již nesplňují kriteria podle § 3; v tomto případě o tom obratem podá zprávu generálnímu sekretáři.
§ 7
Zastává-li smluvní stát názor, že posuzovací nebo schvalovací orgán jiného smluvního státu, nebo zařízení, na které byla přenesena kompetence, nesplňuje kriteria podle § 3, pak se záležitost předá Odborné komisi pro technické otázky, která během čtyř měsíců informuje příslušný smluvní stát o změnách, které jsou nutné k tomu, aby si zařízení svůj udělený statut udrželo. Odborná komise pro technické otázky se může rozhodnout určit smluvnímu státu, na základě prokázané činnosti příslušného zařízení nebo orgánu, přidělená povolení odejmout nebo odvolat.
Článek 6
Platnost průkazů způsobilosti
§ 1
Průkaz způsobilosti vystavený příslušným úřadem smluvního státu podle těchto jednotných právních předpisů je platný ve všech ostatních smluvních státech. Doprava a nasazení na území těchto jiných států však podléhá podmínkám tohoto článku.
§ 2
Provozní schválení dovoluje železničnímu dopravnímu podniku provoz vozidla jen na infrastruktuře, která je podle specifikací a ostatních schvalovacích podmínek s vozidlem kompatibilní; toto je odpovědnost železničního dopravního podniku.
§ 3
Nehledě na článek 3a opravňuje pro vozidlo, které splňuje všechny JTP, vystavené provozní schválení volný provoz na území druhých smluvních států, za předpokladu, že:
a) všechny podstatné požadavky jsou pokryty v těchto JTP a
b) vozidlo není předmětem
- zvláštního případu nebo
- otevřených bodů, které se vztahují na technickou kompatibilitu s infrastrukturou, nebo
- výjimky.
Předpoklady pro volný provoz mohou být uvedeny také v odpovídajících JTP.
§ 4
a) Je-li ve smluvním státě uděleno provozní schválení vozidlu,
- které je předmětem zvláštního případu, otevřených bodů, které se vztahují na technickou kompatibilitu s infrastrukturou, nebo výjimky, nebo
- nejsou splněny JTP pro vozový park a všechna další příslušná stanovení, nebo
b) nejsou v JTP pokryty všechny základní požadavky,
mohou příslušné orgány v jiných státech požadovat od žadatele před přidělením doplňkového provozního schválení dodatečné technické informace jako možná analýzu rizik a/nebo zkoušky vozidla.
Příslušné orgány uznají pro část vozidla, která odpovídá JTP nebo jejich části, přezkoušení podle JTP provedené jiným příslušným orgánem. Pro ostatní části vozidla mají pro úplnost příslušné orgány přihlížet ke srovnávacímu přehledu podle článku 13 Jednotných právních předpisů APTU.
Nehodnotí se znovu dodržení
a) stejných a jako rovnocenné deklarovaných ustanovení,
b) ustanovení nevztahujících se ke zvláštnímu případu a
c) ustanovení nevztahující se k technické kompatibilitě s infrastrukturou.
§ 5
§§ 2 až 4 platí přiměřeně také pro schválení konstrukčního typu.
Článek 6a
Uznání podkladů řízení
§ 1
Ve smyslu těchto jednotných právních předpisů vystavená hodnocení, prohlášení a další dokumenty jsou orgány a příslušnými zařízeními, železničními dopravními podniky, držiteli vozidel a provozovateli infrastruktury ve všech smluvních státech bez dalšího uznávány.
§ 2
Je-li požadavek nebo ustanovení podle článku 13 Jednotných právních předpisů APTU prohlášen za rovnocenný, není nutné již provedená a zaznamenaná hodnocení a zkoušky provádět znova.
Článek 6b
Uznání technických a provozních zkoušek
Odborná komise pro technické otázky může pro podmínky pro technické přezkoušení, záznamy o údržbě pro připuštěná vozidla a provozní zkoušky, jako např. zkoušky brzd na vlacích, a jejich vzájemné uznávání, přijmout pravidla pro začlenění do přílohy těchto Jednotných právních předpisů, jakož i požadavky pro začlenění do jednoho nebo více JTP.
Článek 7
Předpisy pro vozidla
§ 1
Aby železniční vozidla mohla být do mezinárodní dopravy připuštěna a v ní zůstat, musí vyhovovat
a) JTP a
b) případně předpisům obsaženým v RID.
§ 2
Není-li pro dílčí systém žádný platný JTP, pak jsou základem schvalovacího procesu, ve smyslu článku 12 Jednotných právních předpisů APTU, platné národní technické požadavky příslušného členského státu, v němž je žádost o schvalovací proces podána.
§ 3
Nepokrývají-li JTP všechny základní požadavky, nebo existují zvláštní případy nebo otevřené věci, pak jsou základem pro schvalovací proces
a) ustanovení obsažená v JTP,
b) popřípadě předpisy obsažené v RID a
c) platné odpovídající národní technické požadavky ve smyslu článku 12 Jednotných právních předpisů APTU.
Článek 7a
Odchylky
Odborná komise pro technické otázky příjme směrnice nebo závazná ustanovení pro odchylky od ustanovení článku 7 a pro klasifikační metody, které mohou nebo mají být použity.
Článek 8
Předpisy pro železniční infrastrukturu
§ 1
K zajištění toho, že železniční vozidlo připuštěné k mezinárodní dopravě v souladu s těmito Jednotnými právními předpisy bude bezpečně provozováno a bude kompatibilní s použitou železniční infrastrukturou, musí tato infrastruktura odpovídat
a) ustanovením obsaženým v JTP a
b) popřípadě předpisům obsaženým v RID.
§ 2
Schválení infrastruktury a dohled nad její údržbou nadále podléhá platným předpisům smluvního státu, ve kterém se infrastruktura nachází.
§ 3
Články 7 a 7a platí pro infrastrukturu přiměřeně.
Článek 9
Provozní předpisy
§ 1
Železniční dopravní podniky, které provozují do mezinárodní dopravy připuštěné železniční vozidlo, jsou povinny respektovat předpisy obsažené v JTP týkající se provozního nasazení vozidla v mezinárodní dopravě.
§ 2
Podniky nebo správní orgány smluvních států, které provozují infrastrukturu určenou a vhodnou pro provádění mezinárodní dopravy, včetně řídících a zabezpečovacích systémů, jsou povinny při stavbě a při provozu takové infrastruktury zohledňovat a trvale splňovat technické předpisy JTP.
Článek 10
Žádosti a udílení průkazů způsobilosti a prohlášení a příslušné podmínky
§ 1
Vystavení průkazu způsobilosti se týká konstrukčního typu železničního vozidla nebo samotného železničního vozidla.
§ 2
Žádost o vystavení průkazu způsobilosti mohou podat:
a) výrobce,
b) železniční dopravní podnik,
c) držitel vozidla,
d) vlastník vozidla,
e) provozovatel infrastruktury.
§ 3
Žádost o průkaz způsobilosti, včetně odpovídajícího prohlášení, může být podána u kteréhokoliv příslušného orgánu nebo zařízení smluvního státu v rámci jejich příslušnosti podle článku 5.
§ 4
Použije-li se pro vozidlo článek 6 § 4, pak musí žadatel označit smluvní státy (případně tratě), pro které jsou k volnému oběhu požadovány průkazy způsobilosti; v tomto případě mají podílející se příslušné orgány a klasifikační zařízení spolupracovat v zájmu zjednodušení procesu pro žadatele.
§ 5
Všechny náklady spojené s procesem schválení nese žadatel, pokud ve státě, ve kterém bude schválení uděleno, platné zákony a předpisy nestanoví jinak. Provádění schvalovacího procesu za účelem zisku není dovoleno.
§ 5a
Všechna rozhodnutí, hodnocení, zkoušky apod. se provádějí nediskriminačním způsobem.
§ 6
Žadatel k žádosti připojí technickou specifikaci a údržbový řád, které obsahují v JTP předepsané údaje. Klasifikační zařízení údaje uvedené v těchto dokumentech přezkouší, opraví a přiměřeně doplní, aby dokumenty zobrazovaly vlastností vozidla.
§ 7
Každé provedené hodnocení hodnotitel dokumentuje v hodnotitelské zprávě, kterou dokládá provedené hodnocení, přičemž stanoví, s ohledem na které ustanovení byl předmět hodnocen a zda předmět v hodnocení obstál nebo neobstál.
§ 8
Kdo žádá o provozní certifikát ve zjednodušeném řízení schvalovacího procesu [článek 4 § 1, písm. b)], musí k žádosti, ve smyslu článku 11 § 2, připojit konstrukční typový certifikát a vhodným způsobem prokázat, že vozidla, pro která se žádá provozní certifikát, odpovídají tomuto konstrukčnímu typu.
§ 9
Průkaz způsobilosti se vydává zásadně jako časově neomezený; může být vydán pro všeobecnou nebo omezenou oblast použití.
§ 10
Pokud se změní předpisy podle příslušných ustanovení článku 7, na jejichž základě byl konstrukční typ schválen, a nejsou použitelná žádná odpovídající přechodná ustanovení, pak smluvní stát, ve kterém byl konstrukční typový certifikát vystaven, a po konzultaci s dalšími státy, ve kterých je certifikát podle článku 6 platný, rozhodne, zda zůstane certifikát platný, nebo zda je nutné jej obnovit. Zkoumaná kriteria u obnoveného konstrukčního schválení se mohou týkat pouze změněných ustanovení. Obnova konstrukčního schválení neomezuje provozní schválení udělené na základě dříve schválených konstrukcí.
§ 11
Při obnově nebo modernizaci zašle žadatel nebo výrobce příslušnému smluvnímu státu popis záměru. Smluvní stát tento záměr prozkoumá a rozhodne, s ohledem na v použitých JTP uvedenou realizační strategií, zda rozsah prací vyžaduje ve smyslu těchto Jednotných právních předpisů nové provozní schválení.
Nové provozní schválení je nutné, když úroveň celkové bezpečnosti příslušného dílčího systému může být plánovanými pracemi nepříznivě ovlivněna. Je-li zapotřebí nové schválení, pak musí smluvní stát rozhodnout, jak dalece mají být ustanovení příslušných JTP na daný záměr uplatněna.
Smluvní stát musí své rozhodnutí učinit nejpozději čtyři měsíce po předložení kompletního záměru žadatelem.
Je-li vyžadováno nové schválení a nejsou-li JTP plně použitelná, pak musí smluvní stát generálnímu sekretáři sdělit
a) zdůvodnění proč nelze JTP plně použít,
b) použité technické vlastnosti místo těch v JTP a
c) zařízení zodpovědná za potřebné informace pro sdělení podle písmen a) a b).
Generální sekretář sdělené informace zveřejní na webových stránkách Organizace.
§ 12
Analogicky platí § 11 pro konstrukční typový certifikát a pro prohlášení týkající se konstrukce nebo odpovídající konstrukčních částí.
Článek 10a
Pravidla pro odejmutí nebo pozastavení platnosti průkazů způsobilosti.
§ 1
Zjistí-li příslušný orgán jiného smluvního státu, než toho, který (první) provozní schválení vydal, neshodu, musí o tom se všemi detaily informovat (první) schvalovací orgán; vztahuje-li se neshoda ke konstrukčnímu typovému certifikátu, je rovněž nutno o tom informovat orgán, který jej vydal.
§ 2
Provozní certifikát může být odejmout,
a) když železniční vozidlo již neodpovídá
- ustanovením JTP a ve smyslu článku 12 Jednotných právních předpisů APTU platným národním předpisům, nebo
- zvláštním podmínkám jeho schválení podle článku 7a, nebo
- předpisům pro stavbu a vybavení obsaženým v RID, nebo
b) když držitel vozidla na výzvu příslušných orgánů, aby odstranil nedostatky, tak v průběhu dané lhůty neučiní, nebo
c) když nejsou splněny nebo dodrženy závazky a podmínky vzniklé z omezeného schválení podle článku 10, § 10.
§ 3
Konstrukční typový certifikát nebo provozní certifikát může odejmout jen ten orgán, který jej udělil.
§ 4
Provozní certifikát se pozastavuje,
a) když u železničního vozidla nebyly v údržbovém řádu, v JTP, ve zvláštních podmínkách schválení podle článku 7a nebo v předpisech pro stavbu a vybavení obsažených v RID provedeny (anebo nejsou dodrženy lhůty) předepsané technické zkoušky, kontroly, opravy a údržbářské práce;
b) když při těžkém poškození železničního vozidla není vyhověno výzvě příslušných orgánů vozidlo předvést;
c) při neshodě s těmito Jednotnými právními předpisy a v JTP obsaženými ustanoveními;
d) když nejsou dodržena platná odpovídající národní ustanovení ve smyslu článku 12 Jednotných právních předpisů APTU nebo o jejichž rovnocennosti bylo rozhodnuto podle čl. 13 Jednotných právních předpisů APTU. Pozastavení certifikátu platí pro příslušný(é) stát(y).
§ 5
Provozní certifikát zanikne vyřazením železničního vozidla. Vyřazení se ohlásí orgánu, který provozní schválení udělil.
§ 6
Pro konstrukční typový certifikát platí §§ 1 až 4 obdobně.
Článek 10b
Pravidla pro hodnocení a postupy.
§ 1
Odborná komise pro technické otázky je příslušná pro přijetí dalších závazných ustanovení pro hodnocení a pravidla postupů schvalovacího procesu.
§ 2
Doplňkově, nikoliv však v rozporu se stanovenými ustanoveními Odborné komise pro technické otázky ve smyslu § 1, mohou smluvní státy nebo regionální organizace přijmout (nebo si ponechat) ustanovení pro nediskriminační podrobné závazné postupy pro hodnocení a požadavky týkající se prohlášení. Tato ustanovení se oznámí generálnímu sekretáři, který o tom uvědomí Odbornou komisi pro technické otázky a za organizaci je zveřejní.
Článek 11
Průkazy způsobilosti a prohlášení.
§ 1
Schválení konstrukčního typu a provozní schválení se prokazuje oddělenými dokumenty s následným označením: "Konstrukční typový certifikát" a "Provozní certifikát".
§ 2
Konstrukční typový certifikát musí:
a) uvádět konstruktéra a plánovaného zhotovitele konstrukce železničního vozidla;
b) jako přílohy obsahovat technické specifikace a údržbový řád;
c) uvádět případné zvláštní provozní omezení a podmínky, které se vztahují na konstrukční typ železničního vozidla a na vozidla korespondující s touto typovou konstrukcí;
d) jako přílohu(y) obsahovat posuzovací zprávu(y);
e) uvádět všechna případná vystavená relevantní prohlášení (o shodnosti a přezkoušení);
f) specifikovat příslušný vystavující orgán, datum vystavení a podpis orgánu;
g) případně doba jeho platnosti.
§ 3
Provozní certifikát musí obsahovat:
a) všechny informace obsažené v § 2 a
b) identifikační kód(y) vozidla(el) kryté certifikátem;
c) údaje o držiteli železničního(ích) vozidla(el) kryté certifikátem v den jeho vydání;
d) případně dobu jeho platnosti;
§ 4
Provozní certifikát může pokrývat skupinu jednotlivých vozidel stejného typu, přičemž v tomto případě potřebné informace podle § 3 jsou stanoveny totožně pro každé vozidlo a technická specifikace obsahuje totožnou dokumentaci o provedených kontrolách každého vozidla.
§ 5
Technická specifikace a údržbový řád obsahují údaje podle JTP.
§ 6
Certifikáty jsou ve smyslu článku 1 § 6 Úmluvy tištěny v jednom z pracovních jazyků.
§ 7
Certifikáty a prohlášení jsou vydány žadateli.
§ 8
Provozní certifikát je vázán na předmět. Vlastník provozního certifikátu (včetně technické specifikace a údržbového řádu), pokud není s aktuálním držitelem vozidla identický, je neprodleně poskytne aktuálnímu držiteli, a to společně se záznamy o údržbě a všemi (dalšími) podrobnými pokyny pro údržbu a provoz, které ještě má v držení.
§ 9
Analogicky platí § 8 pro vozidla a ostatní železniční materiál, které jsou schváleny podle článku 19, přičemž se u příslušné dokumentace jedná o schválení a všechny ostatní dokumenty, které obsahují úplné nebo dílčí podobné informace, které jsou požadovány pro technickou specifikaci, údržbový řád a záznamy o údržbě.
Článek 12
Jednotné provedení.
§ 1
Organizace má předepsané jednotné provedení pro certifikáty zmíněné v článku 11, podle článku 4 § 2 uzavřená prohlášení a hodnotící zprávu podle článku 10 § 7.
§ 2
Odborná komise pro technické otázky provedení vypracuje a přijme.
§ 3
Odborná komise pro technické otázky může rozhodnout, že jako rovnocenná náhrada mohou být uznány certifikáty a prohlášení, které byly vystaveny podle jiného provedení, než je předepsáno v těchto Jednotných právních předpisech, které však obsahují údaje předepsané podle článku 11.
Článek 13
Registry
§ 1
Organizace je odpovědná za vytvoření registru ve formě elektronické databanky a jeho údržby v aktuálním stavu, aby obsahoval informace o železničních vozidlech, pro které byl vystaven provozní certifikát a o konstrukčních typech, pro které byl vystaven konstrukční certifikát. Registr ve smyslu článku 19 pojímá schválená železniční vozidla; může obsahovat železniční vozidla, která jsou schválena jen pro národní dopravu.
§ 2
Databanka obsahuje také registr s informacemi týkajících se příslušných úřadů a zařízení, na něž byla podle článku 5 příslušnost přenesena, jakož i akreditovaných/uznaných kontrolorů.
§ 3
Odborná komise pro technické otázky může rozhodnout o zahrnutí dalších dat užívaných v železničním provozu, jako informace týkající se prohlášení, kontrol a údržby schválených vozidel (včetně termínu příští kontroly), informace týkající se nehod a incidentů a záznam týkající se označování vozidel, stanovišť, železničních dopravních podniků, držitelů vozidel, provozovatelů infrastruktury, opraven, výrobců, příslušných orgánů pro údržbu (OPU), apod.
§ 4
Odborná komise pro technické otázky stanoví funkční a technickou architekturu databanky jakož i potřebná data, kdy a jak jsou data poskytována, jaká existují přístupová oprávnění, jakož i další ustanovení pro správu a provoz včetně použité struktury databáze. V každém případě se generálnímu sekretáři bez zbytečného prodlení sdělují změny držitelů vozidel, změny OPU, vyřazování, úřední likvidace, zastavení nebo odnětí certifikátu, prohlášení nebo jiné doklady, stejně jako změny na vozidle, které se odchylují od schváleného konstrukčního typu.
§ 5
Při používání tohoto článku odborná komise pro technické otázky zohlední registry zřízené členskými státy a regionálními organizacemi, aby bylo sníženo nadměrné zatížení zúčastněných, jako jsou regionální organizace, členské státy, příslušné orgány a průmysl. Aby se minimalizovaly náklady Organizace a vytvořen koherentní registrační systém, musí si všichni zúčastnění s Organizací odsouhlasit své plány a trendy ve vztahu k registrům, které spadají do oblasti působnosti těchto Jednotných právních předpisů.
§ 6
Data registrovaná v databázi platí až do důkazu o opaku jako průkaz technického schválení železničního vozidla.
§ 7
Odborná komise pro technické otázky může rozhodnout, že náklady na zřízení a správu databanky plně nebo dílem ponesou uživatelé; za poskytování a úpravy dat se nepředpokládá úhrada, zatím co dotazy na data mohou podléhat poplatku.
Článek 14
Nápisy a znaky
§ 1
Do provozu připuštěná železniční vozidla musí být opatřena:
a) onačením, z něhož je jednoznačně zjistitelné, že je ve smyslu těchto Jednotných právních předpisů připuštěno do mezinárodní dopravy a
b) ostatními v JTP předepsanými nápisy a znaky, včetně jednoznačného identifikačního kódu (číslo vozidla).
Příslušný orgán, který provozní schválení vydal, je zodpovědný za to, že každému vozidlu byl přidělen alfanumerický identifikační kód. Tento kód, který musí obsahovat národní kód (prvního) schvalovacího státu, musí být napsán na každém vozidle a ve smyslu článku 13 zanesen v národním registru vozidel (NRV) tohoto státu.
§ 2
Odborná komise pro technické otázky stanoví v § 1 písmenu a) předvídané označení, jakož i přechodné lhůty, během nichž k mezinárodní dopravě připuštěná železniční vozidla mohou ještě nést nápisy a znaky odchylující se od § 1.
Článek 15
Údržba
§ 1
Železniční vozidla a ostatní železniční materiál musí být udržován ve stavu v souladu s ustanoveními v JTP a těmto trvale odpovídat a jejich stav nesmí v žádném případě při nasazení v mezinárodní dopravě slevit z provozní bezpečnosti či ohrozit infrastrukturu, životní prostředí a veřejné zdraví. Za tímto účelem musí být železniční vozidla a ostatní železniční materiál k dispozici a musí absolvovat údržbu, prohlídky a opravy, aby tyto práce mohly být provedeny tak, jak je předepsáno v údržbovém řádu připojeném k provoznímu certifikátu, v JTP, ve zvláštních schvalovacích podmínkách podle článku 7a a v ustanoveních RID.
§ 2
Každému železničnímu vozidlu je, dříve než je připuštěno k provozu nebo nasazeno na síť, přidělen příslušný orgán pro údržbu (OPU), který musí být, ve smyslu článku 13, registrován v databázi. OPU může být železniční podnik, provozovatel infrastruktury nebo držitel vozidla. OPU zajišťuje v rámci systému údržby, že vozidla, za jejichž údržbu je odpovědný, jsou v bezpečném provozním stavu. OPU provádí údržbu sám nebo prostřednictvím opraven, se kterým uzavírá smlouvy.
Příslušný orgán pro údržbu nákladního vagónu musí disponovat platným průkazem vystaveným externím zkušebním znalcem akreditovaným/uznávaným v jednom z členských států.
Odborná komise pro technické otázky přijímá další podrobná pravidla pro certifikaci a pro kontroly OPU, pro akreditované/uznávané zkušební znalce, pro jejich akreditaci/uznávání, a pro zkoušky a zkušební certifikáty. Pravidla stanoví, zda jsou rovnocenná s těmi, která jsou směrodatná pro certifikační systém používaný v Evropském společenství nebo státech, ve kterém platí právo Společenství na základě mezinárodních smluv s Evropským společenstvím.
Tato pravidla, ve kterých jsou zahrnuta i pravidla odnětí a pozastavení certifikátů a akreditací, jsou definována v příloze k těmto Jednotným právním předpisům a představují jejich integrální součást.
§ 3
Železniční podnik je zodpovědný za bezpečné provozování svých vlaků a musí zabezpečit řádnou údržbu v nich dopravovaných vozidel. OPU musí proto zajistit, že železniční podnik má k dispozici spolehlivé informace a data o údržbě, a železniční podnik musí OPU dát ve stanoveném čase k dispozici data o provozu vozidel a ostatního železničního materiálu spadajícího do příslušnosti OPU. V obou případech se jedná o příslušné informace a data jmenované v příloze dle § 2.
§ 4
Příslušný orgán pro údržbu schváleného vozidla vystaví pro vozidlo záznamy o údržbě a udržuje je v aktuálním stavu. Záznamy jsou k dispozici ke kontrole příslušným národním orgánům.
§ 5
Odborná komise pro technické otázky může rozhodnout o směrnicích nebo pravidlech certifikace a kontroly opraven a vzájemném uznávání certifikátů a kontrol. Pravidla dle tohoto paragrafu jsou definována v příloze k těmto Jednotným právním předpisům, představují jejich integrální součást a jsou zveřejněna na webové stránce Organizace.
Článek 16
Nehody, incidenty a těžká poškození
§ 1
V případě nehody, incidentu nebo těžkého poškození železničních vozidel jsou všechny zúčastněné strany (provozovatel infrastruktury, držitel vozidla, OPU, zúčastněný železniční podnik, a další možné strany) povinny:
a) neprodleně podniknout všechna potřebná opatření k zajištění bezpečnosti železniční dopravy se zřetelem na životní prostředí a veřejné zdraví, a
b) stanovit příčiny nehody, incidentu nebo těžkého poškození.
§ 1a
Opatření ve smyslu § 1 musí být koordinovaná. Tato koordinace je povinností provozovatele infrastruktury, pokud platná ustanovení příslušného státu nepředpisují jinak. Navíc může smluvní stát k povinnosti prohlídky uložené zúčastněným stranám požadovat též provedení nezávislého šetření.
§ 2
Vozidlo se považuje za těžce poškozené, pokud je nelze jednoduchým způsobem uvést do stavu, ve kterém by, aniž by ohrožovalo provoz, mohlo být zařazeno do vlaku a pohybovalo se na vlastních kolech. Poškození se nepovažuje za těžké, pokud by oprava mohla být provedena za méně než 72 hodin nebo by náklady byly menší než 0,18 milionů jednotek ZPČ.
§ 3
Nehody, incidenty a těžká poškození je nutné bezodkladně hlásit orgánům nebo zařízením, která vozidlo k dopravě připustila. Tyto orgány nebo zařízení mohou požadovat předvedení poškozeného vozidla, případně teprve po opravě, aby se přezkoumala platnost uděleného provozního schválení. Případně musí být postup k udělení provozního schválení proveden znovu.
§ 4
Smluvní státy vedou záznamy, zveřejňují vyšetřovací zprávy s nálezy a doporučeními, informují orgány, které vystavily schvalovací certifikát, a Organizaci o příčinách nehod, incidentů a těžkých poškození v mezinárodní dopravě, které se udály na jejich území. Odborná komise pro technické otázky může příčiny vážných nehod, incidentů nebo těžkých poškození v mezinárodní dopravě prošetřit s ohledem na možný vývoj v JTP obsažených konstrukčních a provozních předpisů pro železniční vozidla a ostatní železniční materiál a případně může nařídit smluvním státům co nejdříve pozastavit příslušné vydané provozní certifikáty, konstrukční typové certifikáty a prohlášení.
§ 5
Odborná komise pro technické otázky může připravit a přijmout další závazná ustanovení týkající se vyšetřování vážných nehod, incidentů a těžkých poškození a požadavky týkající se nezávislých státních vyšetřovacích orgánů, jakož i formy a obsahu zpráv. Může také změnit hodnoty/čísla v § 2 a článku 2 písmenu ff).
Článek 17
Odstavení a odmítnutí vozidel
§ 1
Jsou-li dodrženy Jednotné právní předpisy, v JTP obsažená ustanovení a případně pevně stanovené zvláštní podmínky pro schválení schvalovacím orgánem, jakož i v RID obsažené předpisy pro konstrukční a technické vybavení, nemůže příslušný orgán, jiný železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury železniční vozidlo odmítnout nebo odstavit a tím mu bránit v dopravě na kompatibilní železniční infrastruktuře.
§ 2
Právo příslušného orgánu na vyšetření a odstavení vozidla není dotčeno, pokud existuje podezření na nesoulad s § 1, ale kontrola k ujištění by měla být provedena tak rychle, jak je to možné, a v každém případě v průběhu 24 hodin.
§ 3
Ostatní členské státy jsou však oprávněné příslušné vozidlo (příslušná vozidla) odmítnout nebo odstavit, pokud smluvní stát v průběhu lhůty uvedené v článku 5 § 7 nebo v článku 16 § 4 certifikát nepozastaví nebo nestáhne.
Článek 18
Nedodržování předpisů
§ 1
S výhradou § 2 a článku 10a § 4 písmeno c) řídí se právní následky, které vyplynou z nedodržování těchto Jednotných právních předpisů a JTP, ustanoveními platnými ve smluvním státě, jehož příslušný orgán přidělil první provozní schválení, a to včetně kolizních norem.
§ 2
Občanskoprávní a trestněprávní následky, které vzniknou z nedodržování těchto Jednotných právních předpisů a JTP, se řídí, pokud se týká infrastruktury, ustanoveními platnými ve smluvním státě, ve kterém má provozovatel infrastruktury své sídlo, a to včetně kolizních norem.
Článek 19
Přechodná ustanovení
§ 1
Článek 3 § 1 platí pro modernizovaná, obnovená a existující vozidla. Pro vozidla schválená k mezinárodní dopravě podle RIV, RIC nebo jiných příslušných mezinárodních smluv a odpovídajícím způsobem označená, platí přechodná ustanovení uvedená v tomto článku.
§ 2
Vozidla, která v okamžiku nabytí účinnosti těchto Jednotných právních předpisů jsou opatřena nápisem RIV nebo RIC jako průkazem jejich současné shody s technickými ustanoveními RIV 2000 (přepracované vydání z 1. 1. 2004) nebo RIC, jsou považována za schválená k provozu na sítích smluvních států v závislosti na jejich kompatibilitě s železniční infrastrukturou (se zřetelem na nápisy na vagónu), pro kterou jsou schváleny jedním ze smluvních států.
§ 2a
Vozidla, která nejsou označená nápisem RIV nebo RIC, ale jsou schválená a označená v rámci dvou nebo vícestranných smluv mezi smluvními státy oznámených Organizaci, platí rovněž za schválené pro provoz na sítích pokrytých smlouvou.
§ 3
Předběžné schválení podle §§ 2 a 2a je platné, dokud vozidlo nepotřebuje nové schválení podle článku 10 § 11.
§ 4
Nápisy RIV, RIC nebo jiné označení vozidla přijímané Odbornou komisí pro technické otázky, společně s daty uloženými v databázi podle článku 13, jsou považovány za dostatečný důkaz schválení. Neoprávněné úpravy těchto označení jsou považovány za podvod a stíhány podle národních předpisů.
§ 5
Nezávisle na přechodných ustanoveních musí vozidlo a jeho dokumentace s ohledem na označení a údržbu odpovídat platným předpisům JPT; podle okolností musí být zajištěna rovněž shoda s platnými předpisy RID. Odborná komise pro technické otázky může také rozhodnout, že v JTP přijaté relevantní bezpečnostní předpisy musí být v určité lhůtě dodrženy, nehledě na přechodná ustanovení.
§ 6
Vozidla nespadající pod §§ 2 a 2a, mohou být na žádost žadatele schválena k provozu příslušným orgánem. Ten může před přidělením doplňkového provozního schválení od žadatele žádat dodatečné technické informace, analýzy rizik a/nebo kontroly vozidel. Nicméně příslušný orgán musí přihlížet ke srovnávacímu přehledu podle článku 13 Jednotných právních předpisů APTU.
§ 7
Odborná komise pro technické otázky může přijmout další přechodná ustanovení.
Článek 20
Názorové rozdíly
Názorové rozdíly týkající se schvalovacího procesu železničních vozidel a ostatního železničního materiálu k použití v mezinárodní dopravě mohou být předloženy Odborné komisi pro technické otázky, pokud nemohou být vyřešeny cestou bezprostředního jednání zúčastněných stran. Takové názorové rozdíly mohou být podle postupů uvedených v oddílu V Úmluvy předloženy rozhodčímu soudu.