§ 230
(1) Za vyjednávací výbor jedná vždy předseda nebo jiná, výborem pověřená, osoba; právo na zastoupení před správním orgánem tím není dotčeno. Členové vyjednávacího výboru jsou povinni zachovat mlčenlivost o všech informacích, o kterých se dozvěděli v souvislosti s jednáním a které byly jejich poskytovatelem při jejich sdělení označeny za neveřejné; to platí bez ohledu na to, kdo předmětné informace poskytl a které zaměstnance jednotliví členové vyjednávacího výboru zastupují. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení jednání a uplynutí funkčního období člena vyjednávacího výboru.
(2) Zúčastněné korporace dále poskytnou vyjednávacímu výboru veškeré dodatečné informace, o které je požádá; to neplatí, jestliže soud na návrh vyjednávacího výboru nebo zúčastněné korporace pravomocně rozhodl, že zúčastněná korporace není povinna určitou informaci poskytnout. Soud rozhodne o neposkytnutí informace, jestliže by poskytnutí informace závažným způsobem ohrozilo nebo znemožnilo provozování činnosti zúčastněné nebo nástupnické korporace, jejích dceřiných společností nebo jejích organizačních složek podniku v kterémkoliv členském státě a vyjednávací výbor informaci zcela zjevně nepotřebuje.
(3) Jestliže zúčastněná nebo nástupnická korporace požaduje, aby člen vyjednávacího výboru zachoval mlčenlivost bez závažného důvodu, soud rozhodne na návrh vyjednávacího výboru nebo jeho člena, po němž se zachování mlčenlivosti požaduje, že povinnost mlčenlivosti dnem právní moci rozhodnutí zaniká. V pochybnostech platí, že člena vyjednávacího výboru nelze jeho mlčenlivosti zprostit.
(4) Důkazní břemeno v řízení podle odstavců 2 a 3 má osoba, která odmítla poskytnout informaci nebo která trvá na zachování povinnosti mlčenlivosti.
(5) Jestliže se řízení vede před soudy České republiky, je vyjednávací výbor vždy procesně způsobilý, a to i když zúčastněná nebo nástupnická korporace nemá své sídlo na území České republiky.