§ 20.
(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,
a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),
b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.
Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.
(2) Věci náležející do působnosti obecných soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům zvláštním.
(3) Věci náležející do působnosti vojenských soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům obecným.