III.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení a dalších subjektů dle § 48 a 49 zákona o Ústavním soudu
15. K výzvě Ústavního soudu podala podle § 69 zákona o Ústavním soudu ústy svého tehdejšího předsedy PhDr. Lubomíra Zaorálka vyjádření Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, podle níž je soudcovská nezávislost především právní princip a institut, není to nezávislost absolutní, a má své meze. Umožňuje proto toliko ochranu vůči zásahům, vlivům a působení, které jsou postižitelné právem. Není v jejích silách, aby vyloučila obecné determinující vlivy, jež působí na soudce jako na kteréhokoliv jiného člověka (vliv prostředí, výchovy, vzdělání, charakteru apod.), ani okolnost, že soudce je součástí státního mechanismu, není tedy izolován, ale existuje v rámci určitého systému. Konkrétní úprava musí k existenci tohoto systému přihlížet, nemůže jej ignorovat. Smyslem přijatých úprav bylo především vyjádření jisté solidarity se zaměstnanci placenými z veřejných zdrojů, a nikoli útok proti soudcovské nezávislosti.
16. Senát Parlamentu České republiky ústy svého předsedy MUDr. Přemysla Sobotky ve svém vyjádření odkázal na své vyjádření k věcem projednávaným u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 34/04 a sp. zn. Pl. ÚS 43/04 citovaným výše, které se týkaly zákonů č. 425/2002 Sb. a č. 427/2003 Sb. Doplnil, že prakticky ve všech případech projednávání těchto zákonů v Senátu, kterými mělo docházet - podle předkladatele k nezbytným - úsporným opatřením v oblasti platů upravených zákonem č. 236/1995 Sb., byla diskutována jak účelnost a opodstatněnost takových úprav, tak i možné pochybnosti o přijatelnosti těchto úprav ve vztahu k soudcům s ohledem na v té době známé (a rozdílné) názory Ústavního soudu ve věcech restrikcí dalších platů. U žádného z projednávaných návrhů zákonů, pokud se týkaly určování platové základny, však v Senátu nepřevážil názor, že by mohlo jít o úpravu v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
17. K podanému návrhu na zrušení části třicáté třetí čl. XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., tj. úpravy § 3 zákona č. 236/1995 Sb., poukázal Senát na skutečnost, že zrušení navrhovaných ustanovení by navodilo stav, ve kterém pro soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu by neexistovala žádná právní úprava vymezující platovou základnu, která je nezbytná pro určení výše platu a náhrad výdajů, neboť podle ustálené judikatury Ústavního soudu "zrušením protiústavního ustanovení zákona neožívá ustanovení dřívější, které bylo protiústavním ustanovením zrušeno či změněno"; Senát odkázal na nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 95/2002 Sb. [sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 25, nález č. 14)] a č. 4/2003 Sb. [sp. zn. Pl. ÚS 6/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 146)].
18. Podle § 49 odst. 1 zákona o Ústavním soudu oslovil Ústavní soud i Ministerstvo spravedlnosti a poskytl mu možnost, aby se k návrhu vyjádřilo.
19. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Němec ve svém vyjádření ze dne 12. dubna 2006 uvedl, že v obecné rovině není příznivcem zmrazování či odnímání platů soudců a dalších náležitostí spojených s výkonem soudcovské funkce. Konstatoval, že platová základna, a tím i plat soudce, mohla, byť i jen teoreticky, poklesnout podle předchozí právní úpravy např. v důsledku změny nařízení vlády, kterým se provádí zákon č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a kterým se stanovují platové tarify a výše osobního příplatku pro zaměstnance ve veřejných službách a správě. Podle současné právní úpravy může k poklesu dojít v případě, kdyby poklesla průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře, tedy aniž by došlo ke změně právní úpravy nároků soudců upravených zákonem č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20. Ministr spravedlnosti poznamenal, že je na Ústavním soudu, aby posoudil, zda zákonodárná moc je či není oprávněna ve vazbě na vývoj stavu veřejných rozpočtů v České republice a vývoj příjmových relací zákonem omezit na určitou dobu zvyšování platů pro určitou skupinu osob, aniž by šlo v případě soudců o nepřípustné omezování principu jejich nezávislosti. Odmítl však jako nepřijatelný názor, že míra nezávislosti soudce je, bez ohledu na jakékoliv existující objektivní okolnosti, přímo závislá na výši hmotného zabezpečení.
21. Závěrem připomněl, že na základě dosavadních nálezů Ústavního soudu vyhlášených pod č. 354 - 356/2005 Sb. byly soudcům vyplaceny doplatky dalšího platu za I. a II. pololetí roku 2003 a I. pololetí roku 2004 a další plat za II. pololetí roku 2004. S účinností od 1. ledna 2005 došlo na základě zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování, mimo jiné ke zvýšení platů soudců, když došlo ke zvýšení platových koeficientů, do kterých se promítly dřívější další platy, a dále ke zvýšení platové základny. Za této situace ministr spravedlnosti označil za nekonstruktivní opětovně se vracet k projednávání platových nároků soudců z let 2003 a 2004, když počínaje 1. lednem 2005 je situace stabilizována.
22. Ministerstvo spravedlnosti dále k žádosti podle § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu poskytlo Ústavnímu soudu informaci o celkovém ročním příjmu soudce včetně víceúčelové paušální náhrady a dalších náhrad, a to soudce okresního, krajského, vrchního a Nejvyššího soudu (Nejvyššího správního soudu) s délkou praxe od počátku 6. roku započtené doby a s délkou praxe od počátku 30. roku započtené doby v letech 2001 - 2006 (s extrapolací do konce roku 2006):
+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+
| 2001 | 2002 **) | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
| celkový roční příjem včetně paušální náhrady výdajů |
+----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+
| OS 6 *) | 572 200 | 626 800 | 636 000 | 636 000 | 645 600 | 682 800 |
| 30 *) | 841 000 | 922 000 | 935 600 | 935 600 | 948 000 | 1 002 000 |
+----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+
| KS 6 *) | 618 400 | 679 000 | 689 200 | 689 200 | 693 600 | 733 200 |
| 30 *) | 929 200 | 1 018 600 | 1 033 600 | 1 033 600 | 1 044 000 | 1 104 000 |
+----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+
| VS 6 *) | 660 400 | 723 400 | 734 000 | 734 000 | 741 600 | 784 800 |
| 30 *) | 1 023 000 | 1 120 800 | 1 137 200 | 1 137 200 | 1 147 200 | 1 213 200 |
+----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+
| NS | 1 023 000 | 1 120 800 | 1 137 200 | 1 137 200 | 1 147 200 | 1 213 200 |
+----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+
| z toho paušální náhrada výdajů činí |
+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+
| 27 600 | 30 600 | 31 200 | 31 200 | 33 600 | 36 000 |
+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+-----------+
*) soudce s délkou praxe od 6., resp. 30. roku započtené doby
**) od 1. ledna do 28. února 2002 platová základna pro rok 2001 ve výši 41 780 Kč
od 1. března do 31. prosince 2002 platová základna ve výši 46 440 Kč (nařízení vlády č. 67/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů)
23. Městský soud v Brně ústy své místopředsedkyně JUDr. O. K. k žádosti podle § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu poskytl Ústavnímu soudu informaci o celkovém ročním platu a výši náhrad soudce Městského soudu v Brně s délkou praxe od počátku 6. roku započtené doby v letech 2001 - 2006 (s extrapolací do konce roku 2006), přičemž dodatečně vyplacené - v důsledku předchozích nálezů Ústavního soudu - další platy za léta 2001 až 2004 jsou započteny k těm rokům, v nichž byly původně zákonem odňaty; údaje srovnatelné s informací Ministerstva spravedlnosti jsou zvýrazněny tučně:
+--------+----------------+-----------+------------+
| rok | plat (včetně | náhrady | celkem |
| | dalších platů) | výdajů | |
+--------+----------------+-----------+------------+
| 2001 | 544 600 Kč | 27 600 Kč | 572 200 Kč |
| 2002 | 596 200 Kč | 30 600 Kč | 626 800 Kč |
| 2003 | 604 800 Kč | 31 200 Kč | 636 000 Kč |
| 2004 | 604 800 Kč | 31 200 Kč | 636 000 Kč |
| 2005 | 612 000 Kč | 33 600 Kč | 645 600 Kč |
| 2006 | 646 800 Kč | 36 000 Kč | 682 800 Kč |
+--------+----------------+-----------+------------+
*) údaje v tomto sloupci jsou zvýrazněny tučně
24. S ohledem na to, že vyžádaná informace ministra spravedlnosti a předsedkyně Městského soudu v Brně o vývoji platů soudců v letech 2001 - 2006 je součástí dokazování v projednávané věci, byla obě vyjádření zaslána navrhovateli a účastníkům řízení na vědomí spolu s žádostí o vyslovení souhlasu s upuštěním od ústního jednání.
25. Navrhovatel i předseda Senátu Parlamentu České republiky vyslovili podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu souhlas s upuštěním od ústního jednání. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na výzvu, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání, ve stanovené lhůtě nereagoval, čímž svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve spojení s § 44 odst. 2 a § 63 zákona o Ústavním soudu vyjádřil mlčky.