Článek 11
Přeshraniční pronásledování
(1) Úředníci smluvního státu, kteří na území svého smluvního státu pronásledují osobu, která
a) je podezřelá z účasti nebo spáchání trestného činu, který spadá do oblasti působnosti evropského zatýkacího rozkazu, nebo je přistižena při páchání takového trestného činu nebo je pro něj stíhána, nebo
b) uprchlá z vazby uvalené soudem z důvodu trestného činu uvedeného v písmenu a) nebo která se vyhýbá opatření spojenému s omezením osobní svobody nařízenému kvůli tomuto trestnému činu,
jsou oprávněni pokračovat v pronásledování na území druhého smluvního státu bez jeho předchozího souhlasu, jestliže příslušné bezpečnostní orgány tohoto smluvního státu nemohly být z důvodu zvláštní naléhavosti záležitosti předem informovány nebo nejsou včas na místě, aby převzaly pronásledování. Pronásledující úředníci naváží neprodleně, zpravidla již před překročením státních hranic, kontakt s příslušným bezpečnostním orgánem druhého smluvního státu. Pronásledování je nutno zastavit, jakmile to požaduje smluvní stát, na jehož území se má pronásledování provádět nebo se již provádí. Na žádost pronásledujících úředníků příslušné bezpečnostní orgány zajistí pronásledovanou osobu v souladu s právním řádem toho smluvního státu, na jehož území se pronásledování provádí, aby zjistily její totožnost nebo ji zadržely.
(2) Pokud není požadováno zastavení pronásledování a příslušné bezpečnostní orgány nemohou být včas zapojeny, jsou pronásledující úředníci oprávněni osobu zajistit v souladu s právním řádem toho smluvního státu, na jehož území se pronásledování provádí. Pronásledující úředníci neprodleně informují příslušné bezpečnostní orgány, které zjistí totožnost zajištěné osoby nebo ji zadrží.
(3) Pronásledování podle odstavce 1 se provádí pozemní, vzdušnou i vodní cestou bez prostorového nebo časového omezení.
(4) Pronásledující úředníci jsou oprávněni provádět pronásledování za následujících všeobecných podmínek:
a) Pronásledující úředníci jsou vázáni ustanoveními této smlouvy a právním řádem toho smluvního státu, na jehož území provádějí pronásledování; musí uposlechnout pokynů místně příslušných bezpečnostních orgánů.
b) Pronásledující úředníci musí být schopni kdykoliv prokázat svou příslušnost k bezpečnostnímu orgánu. Národní centrály si vymění vzory průkazů, kterými budou úředníci prokazovat svoji příslušnost.
c) Vstup do obydlí a na veřejně nepřístupná místa není přípustný.
d) Technické prostředky smějí být použity při pronásledování, pokud je to potřebné a pokud to připouští právní řád toho smluvního státu, na jehož území se pronásledování provádí. Použité technické prostředky musí být oznámeny bezpečnostním orgánům druhého smluvního státu.
e) Pronásledující úředníci musí být pro každého jednoznačně rozpoznatelní, a to buď podle uniformy, zvláštních označení nebo označeními umístěnými na vozidle.
f) Osoba zajištěná podle odstavce 2 smí být až do doby jejího předání místně příslušnému bezpečnostnímu orgánu z bezpečnostních důvodů podrobena prohlídce. Smějí jí být nasazena pouta. Předměty, které má pronásledovaná osoba u sebe, smějí být předběžně zajištěny až do doby jejího převzetí místně příslušným bezpečnostním orgánem.
g) Pronásledující úředníci se neprodleně po každém zásahu podle odstavců 1 a 2 hlásí u místně příslušného bezpečnostního orgánu druhého smluvního státu a podají zprávu. Na žádost tohoto orgánu jsou povinni setrvat na místě až do objasnění okolností zásahu. To neplatí, jestliže pronásledování bylo prováděno letecky a nedošlo k přistání na území druhého smluvního státu. V takovém případě je zpráva podána prostřednictvím orgánů uvedených v článku 2 odst. 2.
(5) Pokud osoba zajištěná podle odstavce 2 nemá státní občanství smluvního státu, na jehož území byla pronásledujícími úředníky zajištěna, musí být propuštěna nejpozději dvacet čtyři hodin od okamžiku svého zajištění, ledaže by místně příslušný orgán obdržel před uplynutím této lhůty žádost o předběžné zadržení za účelem vydání nebo předání. Právní předpisy umožňující omezení osobní svobody z jiných důvodů nejsou dotčeny.
(6) O přeshraničním pronásledování se podává zpráva orgánům uvedeným v článku 2 odst. 5 vždy podle místní příslušnosti.
(7) Tato úprava platí i v případě, že pronásledující úředníci překročí státní hranice druhého smluvního státu ze třetího státu.