§ 33
(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku obchodník stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v korunách. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v korunách. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách obchodník vyjímá pozice
a) nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů,
b) podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování (§ 9 odst. 6) se proti měnovému riziku plynoucího z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů.
(2) Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.
(3) Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou je možné rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.